Článek
"Mám zato, že rasismus v Americe stále přetrvává," konstatoval Bush, podle něhož je tragédií, že "strana Abrahama Lincolna zpřetrhala své historické vazby na afroamerickou komunitu.". Své 33minutové vystoupení proložil neformálními žerty. Aplaus více než dvou tisíc delegátů sklidil i za oznámení, že podepíše prodloužení zákona o volebním právu z roku 1965, který zaručil volební právo amerických černochům s cílem překonat diskriminaci v některých státech Unie.
Sál však reagoval podrážděně, když Bush ujišťoval, že jeho vláda je oddána občanským právům. Afroameričané jsou nespokojeni s řadou opatření a nedostatky - od špatné registrace voličů po změny hranic volebních obvodů a okrsků, jež řadě z nich ztěžují nebo znemožňují odevzdat hlasy. Dva muži byli vyvedeni tajnou službou, když hlasitě protestovali proti válce v Iráku.
Bush naposledy promluvil k sjezdu NAACP jako prezidentský kandidát v roce 2000. Pár měsíců po nástupu do Bílého domu však mezi oběma začala "studená válka", když v televizním sporu NAACP dcera černocha Jamese Byrda brutálně zavražděného v roce 1998 v Texasu bělošskými mladíky, kritizovala Bushe - tehdy guvernéra státu - zato, že nepodepsal zákon proti rasové nenávisti.
Bush se na sjezdu pozdravil i s předsedou NAACP Julianem Bondem, který kdysi nazval republikánskou krajní pravici "tálibánským křídlem" a předložil návrhy programů, které mají usnadnit Afroameričanům vstup do podnikání a podobně. Přítomností na sjezdu se Bush vyhnul tomu, aby se stal prvním prezidentem po Warrenu Hardingovi (1921-23), který během svého funkčního období zcela ignoroval NAACP, nejstarší organizaci prosazující občanská práva v USA. Založena byla v roce 1909.