Téměř ihned po vítězství spojenců v Iráku se Blair a americký prezident George Bush stali terčem kritiky ve svých zemích za to, že se jim nepodařilo najít žádné stopy po biologických, chemických a jaderných zbraních v Iráku. Na mušce se ocitla důvěryhodnost amerického prezidenta, který zahájil válku, a jeho nejvěrnějšího britského spojence.

"Naší starostí bude samozřejmě prověřit kvalitu zpráv tajných služeb a to, jak s nimi bylo naloženo," řekl předseda zahraničního výboru Donald Anderson. V červnu by pak měli být vyslechnuti svědci a v červenci bude připravena zpráva.

Seznam svědků nebyl ještě sestaven, ale komise by mohla podle Andersona vyslechnout Tonyho Blaira, ministra zahraničí Jacka Strawa a členy tajných služeb.

Premiér obvinění odmítá

Vyšetřování by mělo zjistit, zda ministerstvo zahraničí předložilo parlamentu v době, kdy se rozhodovalo o vojenské intervenci do Iráku, kompletní zprávu, hlavně pokud jde o zbraně hromadného ničení v Iráku.

Vysvětlení celé situace po Blairovi žádá také vůdce konzervativní strany, který v dopise adresovaném premiérovi uvedl, že role britských jednotek v Iráku je stále opředena řadou nejasností.

Premiér Blair důrazně odmítl obvinění, podle nichž jeho úřad upravil únorovou zprávu o výzbroji Iráku tak, aby byla více "sexy" a ospravedlňovala vojenský útok proti této zemi. Oznámil, že výzvědné služby mají jeho stoprocentní podporu. Požádal veřejnost o trpělivost, neboť "pátrání po zbraních hromadného ničení v Iráku ještě neskončilo", uvedl Blair.