Ještě v poledne odhadovala NASA, že start nebude kvůli bouřce povolen na 60 procent. Vpodvečer už to bylo jen 40 procent.

V případě příznivého počasí existuje také šance spatřit prolétající raketoplán nad Českou republikou. Více informací o tom najdete zde. Na stránce bude také od dvaceti hodin probíhat on-line zpravodajství z nastávajícího startu.

Discovery byl na startovací rampu přepraven 19.května. Délka letu je naplánována na 12 dní. Kromě testů raketoplánu a přenášení zásob mezi raketoplánem a stanicí jsou naplánovány dva výstupy do kosmu

Dva milióny litrů paliva

Do palivové nádrže nyní technici čerpají dva milióny litrů tekutého vodíku a kyslíku. Nádrž na palivo je dlouhá 46,9 metru, široká osm metrů.

Raketoplán se vydá už na 32. misi. Mezinárodní posádka astronautů vedená Stevenem Lindseyem začne do kabiny raketoplánu nastupovat v 18:30 SELČ. Jakmile budou rozsazeni ve svých křeslech, proběhne série testů komunikačního systému Discovery s řídícím střediskem letu.

Členem posádky je i Němec Reiter

Dveře raketoplánu budou hermeticky uzavřeny dvě hodiny a dvě minuty před plánovaným zážehem motorů ten sám závisí na počasí, které je velkou neznámou.

Jedním ze sedmi členů posádky je i Němec Thomas Reiter. Ten se do vesmíru vrátí po desetileté pauze, před níž sloužil na ruské stanici Mir. "Snažíme se toho využít pro (získání) veřejného zájmu, vědomí, že věci pokračují a vyvíjejí se," uvedl Reiter, jenž bude prvním členem osádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS), který není z USA či Ruska za 16 let trvání tohoto programu. Na ISS by měl strávit 145 dní.

Vesmírná agentura odhaduje, že riziko možného zničení přístroje je zhruba 1:100.

Nebezpečí si je vědoma i posádka, přesto je na let připravena. Stephanie Wilsonová, která se na Discovery do kosmu vydá vůbec poprvé, k riziku s nadsázkou řekla, že šance 1:100 je lepší než 1:99. "Ale vážně, všichni jsme cvičeni pro naši misi, uvědomujeme si riziko," dodala.

NASA plánuje dalších 17 letů

Raketoplány měly původně dosloužit v roce 2010. Dva z nich, Challanger a Columbia ale havarovaly v letech 1986 a 2003. Raketoplány uskutečnily 114 kosmických misí, z nichž jen dvě skončily katastrofou.

NASA má i nyní plán, který počítá s tím, kdyby se něco na raketoplánu při startu významněji poškodilo a rizika návratu by pro posádku byla příliš vysoká. Posádka by vystoupila na mezinárodní stanici ISS, a NASA by raketoplán navedla na Zem pomocí přístrojů.