Článek
"Jako tehdejší obyvatel Československa bych chtěl říci, že význam poznaňského povstání byl ohromný i pro osudy dalších zemí střední Evropy," uvedl český prezident Václav Klaus. Společně s dalšími politiky položil květiny k památníku a podepsal se do pamětní knihy.
Ne všichni ale prožívali dnešní den ve slavnostní náladě. Kvůli návštěvě pětice prezidentů totiž policie uzavřela velkou část centra města. "Přece nebudu kvůli pekařství, které je naproti, obcházet celé město," rozhořčoval se nedaleko jedné z bariér postarší muž. Policistu se mu ale oblomit nepodařilo.
Dne 28. června 1956, který vstoupil do dějin jako černý čtvrtek, dělníci poznaňských Stalinových závodů zahájili stávku a zorganizovali demonstraci v ulicích města. Protestovali s hesly "Chceme chléb a svobodu", "Pryč s bolševiky", "Požadujeme svobodné volby pod kontrolou OSN".
Režim demonstraci přibližně 100 000 lidí označil za imperialistické spiknutí a tvrdil, že jde o řádění výtržníků a zločinců. Ve stejném duchu i zakročil. Proti civilistům nasadil tanky a obrněná vozidla, na místo bylo vysláno na 10 000 policistů a vojáků, kteří dostali rozkaz střílet.