Po 90 minutách letu družice Mars Express překonala první kritický moment na své pouti, když se podle agentury AFP zdárně oddělila od posledního stupně nosné rakety Sojuz-Fregat. Očekávají ji ovšem ještě další důležité okamžiky - nyní by především mělo následovat otevření solárních panelů a navázání komunikace s pozemní stanicí Evropské vesmírné agentury (ESA) v západní Austrálii.

Tři dny po startu sondu očekává další zatěžkávací zkouška. Sonda Beagle 2 totiž byla k družici pevně připoutána, aby se při startu neuvolnila. Její zvláštní úchyty proto musejí být včas dálkově uvolněny, aby mohla být sonda 26. prosince, kdy se družice ocitne na oběžné dráze Marsu, bez problémů vyslána na povrch rudé planety.

Čmuchal - nejmenší kosmické těleso lidstva

Sonda Beagle 2 (Čmuchal či lovecké plemeno psa), která je velká asi jako kolo bicyklu, přistane v pánevní oblasti Isidis Planitia na povrchu Marsu, kde se mohla vyskytovat voda a s ní i život. Po odebrání vzorků hornin a půdy bude Beagle 2 pátrat po chemických známkách života. Sonda za 35 milionů liber je se svými 60 kilogramy nejmenším kosmickým tělesem určeným k přistání, které lidstvo dosud vyrobilo.

Mars Express v hodnotě 300 milionů eur (asi devět miliard korun) je první samostatnou evropskou misí na cizí planetu. Na pouti, která potrvá necelých sedm měsíců, urazí vzdálenost kolem 400 milionů kilometrů. Relativně krátká doba letu bude umožněna příhodnou konstelací v postavení Země a Marsu.

Objevitelskou horečku vyvolaly spekulace, že na Marsu kdysi byl život. Vědci se domnívají, že na povrchu Marsu existovaly oceány a jezera, v nichž zřejmě žili mikrobi. Než se však Mars Express dostane na oběžnou dráhu této obří planety, musí překonat vzdálenost asi 400 miliónů kilometrů - to zabere asi půl roku.

Kam se poděla voda?

Sonda Beagle 2 použije integrovaný mikroskop a mechanickou ruku ke sbírání a průzkumu hornin. Z orbitu pak bude družice pořizovat snímky a vestavěný silný radar dokonce objeví přítomnost vody několik kilometrů pod povrchem planety. Vědci totiž vycházejí z hypotézy, že kdysi měl Mars podobné teplé a vlhké klima jako Země.

"Otázka zní, kam se ta voda poděla. Zmizela úplně, anebo se skrývá někde pod povrchem?" ptá se Agustin Chicarro, jeden z vědců pracující na projektu Mars Express. "Doufáme, že nám sonda na to poskytne odpověď," dodává.

Mars Express vyvinula Evropská vesmírná agentura a jde o první evropskou sólovou misi k jakékoli planetě. Na Marsu zatím přistály jen tři americké sondy - v roce 1976 Viking 1 a 2, a v roce 1997 Mars Pathfinder.