Článek
Berlusconiho vláda ji protlačila parlamentem koncem loňského roku i přes silné protesty odpůrců, kteří se obávají oslabení pozice centrální vlády a národní soudržnosti Italů. Berlusconi tím vyšel vstříc Lize severu, dříve separatistické straně, která byla součástí jeho koalice.
Reforma mj. předpokládá více kompetencí dvaceti provincií v oblasti školství, zdravotnictví a regionální policie. Kromě toho odbourává povinnost premiéra absolvovat po volbách s novou vládou hlasování o důvěře v parlamentu a dává mu i pravomoc jmenovat a odvolávat ministry a dokonce i rozpustit parlament. Novela má přitom nabýt účinnosti až v roce 2016.
Referendum je nutné proto, že reforma ústavy sice prošla parlamentem, ale nezískala v dvoutřetinovou většinu. Pro platnost plebiscitu není stanovena žádná minimální účast voličů - referendum bude platné bez ohledu na to, kolik jich k hlasovacím urnám přijde. Výsledek dvoudenního hlasování se očekává v pondělí večer.
Prodi mezitím navrhl pravicové opozici jednání o vypracování nové reformy ústavy, pokud by ta nynější ztroskotala. Berlusconi je ale neústupný a trvá na předloze, kterou sám dosud prosazoval. "Kdo je hrdý na to, že je Ital, řekne reformě, která má zmodernizovat náš stát, ano," zdůraznil.
Snahy o zásadnější revizi italské ústavy z roku 1948 nejsou nové. Základní zákon má sice již 13 dodatků, ale pokusy o podstatnější zásahy do jeho obsahu skončily vždy nezdarem.