Roky potlačovanou agresivitou, vztekem na život a pocitem beznaděje vysvětluje kriminalista Christian Pfeifer onen osudový moment, kdy Mike nožem napadl chodce, včetně jednoho muže infikovaného virem HIV. "Frustraci si vyrovnával přáním být mocným a šířit strach. Mohl být silně opilý, ale nevěřím, že nevěděl, co dělá," uvedl ke tvrzení Mika, že má takové "okno", že si ze svého řádění vůbec nic nepamatuje. [celý článek]

Mike vyrůstal se šesti sourozenci v berlínské čtvrti Lichterfelde. "Pamatuji si ho jako klidného, usměvavého chlapce. Neodkáži si vysvětlit, co mu tak poničilo duši natolik, že chtěl zabíjet," krčí rameny sousedka.

Když se však rodiče předloni rozvedli, Mike se přestěhoval k otci do čtvrti Neukölln. Od té doby se takřka neviděl s matkou. "Snášel to velmi těžce," vzpomněl si jeho kamarád Sammy.

Chudý Neukölln bylo naprosto jiné prostředí, než znal. Tón udávají turečtí a arabští výrostci. Rvačky, gangy, drogy a zákon síly patří ke každodennímu koloritu. "Tady nesmíš být měkkýš, nebo se staneš obětí. A Mike zpočátku končil jako oběť. Pak se naučil, jak se chovat, aby přežil," cituje list Berliner Zeitung krédo lidí z mladíkova okolí.

Mike nedokončil školu, přestoupil na jinou, hodiny proseděl u počítačových her. Už před dvěma měsíci měl problém, že do školy přinesl nůž. "Náš ředitel dělá pravidelně kontroly. V březnu prohlížel Mika, měl u sebe nůž. Do školy nosil vodku a pivo jako jiní pomerančový džus," uvedl Mikeův spolužák Sebastian. Mike podle svých přátel kouřil trávu a bral léky, které vyvolávají halucinace.