Značné šance má podle časopisu také bývalý předseda finské vlády Paavo Lipponen a dále belgický expremiér Jean-Luc Dehaene. Největší naděje prý však má právě rakouský politik, kterého by podpořila současná konzervativní většina v EP. Kromě toho by podle bruselských pravidel by měl být zvolen šéfem komise představitel jedné ze zemí, které vstoupily do EU jako poslední - jsou to Švédsko, Finsko a Rakousko.

Bruselské diplomatické kruhy tyto informace označují za pokus postavit menší státy v Unii proti sobě právě v nynější době, kdy jde o institucionální změny v organizaci. Velké země jako Německo a Francie jsou pro zvolení stálého prezidenta EU a odbourání principu rotace v předsednictví Unie, což právě menší země při diskusi na Konventu EU odmítají. Z kruhů poslanců europarlamentu však Schüsselovo jméno ještě nezaznělo, přiznal závěrem Der Spiegel.