Článek
Loď, teď už jen 22 000 tun vážící prázdná skořápka úředně nazývaná Q 790, měla být po svém vyřazení v roce 1997 rozebrána ve Španělsku, pak v Turecku, Řecku a nakonec v Indii, kam byla také odtažena.
Z prvních dvou možností sešlo pro neshody se španělskou společností, která měla rozebrání zajistit, Řecko a Indie loď odmítly přijmout. Během její cesty do Indie egyptské úřady váhaly dokonce i s povolením k proplutí Suezským průplavem. Její repatriaci nakonec v únoru nařídil prezident Jacques Chirac.
V plášti lodi je až 1000 tun azbestu
Jádrem polemiky je rakovinotvorný azbest, který je v útrobách lodi. Ministerstvo obrany tvrdilo, že ho tam zbývá jen 46 tun v partiích, kam se není možné dostat bez poškození struktury plavidla. Ekologové mluví o 500 až 1000 tunách.
V Brestu se proto bude nyní především ověřovat, jak je to doopravdy. Na podzim pak má být vypsána veřejná soutěž na rozebrání plavidla. Úřady v Brestu doufají, že se to bude dělat tam, protože to znamená pracovní příležitosti.
Odysea lodi byla předmětem mnoha posměšků francouzského tisku, který nešetřil kritikou na adresu ministerstva obrany a dalších úřadů a celou záležitost označoval za trapné fiasko, ostudu a frašku.