Podle Berliner Zeitung byly odposlechy "cílené a časově ohraničené". Pokud se agenti dozvěděli, že některý novinář zkoumá činnost či některý krok úřadu, začali mu odposlouchávat telefon, aby získali informace o případných zdrojích. Tyto praktiky prý fungovaly ještě před nedávnem. BND nicméně neodposlouchávala telefony v redakcích.

"To si netroufli, ale vycházeli z toho, že citlivé telefonáty novináři stejně vyřizují buď přes své mobilní telefony, nebo na svých soukromých linkách," řekl listu úředník BND, který si nepřál být jmenován.

Podle listu záznamy o odposleších služba včas ničila. "Snažili se zanechat co nejméně důkazů o odposlouchávání," řekl jeden bývalý pracovník tajné služby.

Aféru vyvolala zpráva bývalého předsedy německého nejvyššího soudu Gerharda Schäfera, která informace o sledování a podplácení novinářů - donašečů obsahuje. Rozvědka už v minulosti přiznala, že žurnalisty sledovala, aby zjistila, odkud z vlastních řad jí unikají informace. Stejně tak připouští, že využívala donašeče z řad novinářů. V pátek má o případu jednat plénum Spolkového sněmu.

Vláda reagovala na skandál zákazem dalšího sledování novinářů, a to i v zájmu zjistit původ úniku informací z rozvědky. Dovoleno napříště není ani podplácení novinářů, aby donášeli na své kolegy.