Článek
"Tento dopis není prostředkem, který by otvíral prostor pro řešení záležitosti a ani se tomu neblíží," řekla ministryně v rozhovoru pro agenturu AP. "Vůbec se konkrétně nedotýká věci, o které jednáme," dodala ministryně. Podle ní dopis o osmnácti stranách popisuje historii, filozofii a náboženství. "Není v něm nic, co by mohlo naznačovat jiný směr (jednání)," uvedla Riceová.
S obsahem anglicky psaného dopisu byl seznámen podle mluvčího Bílého domu Scotta McClellana i prezident. Mluvčí také potvrdil, že se netýká jaderné krize.
Mistrovský tah teheránské diplomacie
Dopis, který poslal Georgi Bushovi íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád [celá zpráva], je přesto průlomem. Íránská hlava státu se na amerického prezidenta obrátila přímo po dlouhých dvaceti sedmi letech. Naposled spolu jednala během krize o amerických rukojmích zadržovaných radikálními íránskými studenty na americkém velvyslanectví v Teheránu.
Nejmenovaný evropský diplomat však tento krok Teheránu označil za "další taktický mistrovský kousek, který byl záměrně načasován, aby těsně předcházel pondělní schůzce ministrů" zahraničních věcí stálých členů rady bezpečnosti. Podle tohoto zdroje íránský dopis vyvolal mezi pracovníky americké vlády "velkou nervozitu".
Také americký velvyslanec v OSN John Negroponte uvedl: "Jednou z hypotéz, kterou musíte zkoumat, je načasování dopisu a jeho spojení s pokusem ovlivnit debatu před zasedáním Rady bezpečnosti."
Členové Rady bezpečnosti se neshodli
Večerní schůzka ministrů zahraničí pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v hotelu Waldorf Astoria se sice protáhla o 45 minut na dvě hodiny, ale nepřinesla dohodu o návrhu rezoluce.
"Nezačali jsme jednat o podrobnostech dokumentu. Řešením otázky jsme pověřili naše velvyslance a ředitele odborů," sdělil francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy.
Vysoký americký diplomat, který si nepřál být jmenován, uvedl, že zatím nepanuje shoda o tom, zda se má rezoluce opírat o sedmou kapitolu Charty OSN, jak to chtějí USA, Británie a Francie. Tato pasáž umožňuje uvalení sankcí a v nejkrajnějším případě i vojenskou akci. Na jeho základě Spojené státy napadly v roce 2003 Irák.
"Nejednalo se o jazyku rezoluce. Myslím si, že vyhlídky na dohodu v tomto týdnu nejsou příliš dobré. Musíme ještě ujít pěkný kus cesty," citovala agentura Reuters mluvčího amerického ministerstva zahraničí Seana McCormacka. Rusko a Čína už dříve daly najevo, že dávají přednost dalšímu diplomatickému jednání s Teheránem, rezoluci neodmítají, Peking ovšem vylučuje zmínky o sankcích proti Íránu.
Podle mluvčího měla diskuze "široký záběr a strategickou úroveň" a kromě jaderného programu se probíralo i dodržování lidských práv v Íránu a podpora terorismu ze strany Teheránu.
Izrael hrozí protiútokem
Místopředseda izraelské vlády Šimon Peres vzkázal íránskému prezidentovi, který v minulosti navrhl vymazat Izrael z mapy a říkal, že v případě jakéhokoli útoku ze strany USA zaútočí na Izrael, že zničen může být také Írán. "(Íránci) chtějí smést Izrael. Izrael se bude za jakýchkoli okolností bránit, ale nechci naznačovat princip oko za oko, zub za zub. Nepovažujeme to ale za výlučně izraelsko-íránský konflikt. Írán je nebezpečný světu, nejen nám," řekl Peres.