Hlavní obsah

Statisíce Hispánců se postavily proti zákonu o přistěhovalcích

Statisíce hlavně hispánských imigrantů bojkotovaly v pondělí ve Spojených státech práci a vydaly se do ulic amerických měst, aby ukázaly svou nepostradatelnost pro hospodářství USA. Řada továren, farem, obchodů a restaurací musela přerušit či omezit provoz.

Článek

U příležitosti "Dne bez přistěhovalců" demonstrovalo podle policejních odhadů v Chicagu 400 000 lidí, v Los Angeles odhadl jeden z příslušníků bezpečnostních složek účast na 300 000 nespokojenců. V Denveru se protestů zúčastnilo odhadem 75 000 osob, v Houstonu více než 15 000 a na různých místech na Floridě dalších 30 000.

Bojkot zorganizovali aktivisté z řad imigrantů, rozhořčení reformou přistěhovaleckého zákona, kterou již schválila Sněmovna reprezentantů. Podle ní by měli být ilegální imigranti odhalení v USA považováni za zločince a každý, kdo jim vědomě pomáhá při pobytu ve Spojených státech nebo je jinak podporuje, by měl dostat pokutu. Návrh zákona také počítá s výstavbou plotu na mexicko-americké hranici.

V New Yorku demonstranti v pondělí na několika místech vytvořili lidské řetězy, stejně jako ve Phoenixu, kde se centrem protestu stalo prostranství před obchodem Wal-Mart. V Los Angeles se účastníci protestu oblékli do bílé a mávali americkými vlajkami, zatímco se mezi nimi proplétali tradiční mexičtí tanečníci. V Chicagu kráčeli v průvodu nelegální přistěhovalci z Polska a Irska společně s Hispánci za potlesku místních úředníků, kteří si odskočili v polední přestávce na oběd.

"Chci, aby věděli, že jejich matka není zločinec."

Průmyslová odvětví, která jsou závislá na přistěhovaleckých dělnících, byla viditelně zasažena. Největší americký zpracovatel masa Tyson Foods zavřel desítku ze svých 100 továren, v ostatních továrnách byl zaznamenán "vyšší počet absencí".

Také všeobecný dopad na školství byl viditelný. V losangeleském školním okrsku, který je ze 73 procent hispánský, nepřišlo do školy 72 000 studentů druhého stupně základních škol a středních škol.

Benita Olmedová ze San Franciska nechala doma svou jedenáctiletou dceru a sedmiletého syna. "Chci, aby věděli, že jejich matka není zločinec," vysvětlila Olmedová, která do USA přišla nelegálně z Mexika v roce 1986 a pracuje jako chůva.

Na jiných místech měl naopak bojkot minimální účinky. Na 14. ulici newyorského Manhattanu zavřelo kupříkladu jen pár obchodů a podniků, včetně španělskojazyčného knihkupectví a malé latinskoamerické restaurace.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám