Na dotaz Práva, zda byl summit vhodným místem pro posuzování otázky jednotné zahraniční politiky EU, poukázal na to, že "za stolem byly vlastně čtyři skupiny států - tři členové Unie (Rakousko, Německo, Itálie), pět kandidátů na brzké členství (ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko), dva mající naději, že vstoupí později (Bulharsko, Rumunsko) a ti, pro něž je to cíl více vzdálený (Ukrajina, Moldavsko, Albánie, Srbsko a Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Chorvatsko)". Zdůraznil, že při hledání společné zahraniční politiky Unie musí proto Evropa v budoucnu nejdříve definovat své zájmy.

Summit podpořil rozšíření EU na Východ a vyzvedl nutnost obnovit vztahy Evropy s Amerikou, které utrpěly v důsledku války v Iráku. Prvním signálem lepšících se styků v tomto směru je rezoluce RB OSN k Iráku, prohlásil polský prezident Alexander Kvasniewski.

Příští setkání v Rumunsku

Schůzka debatovala na závěr s podnikateli o cestách ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, zlepšení dopravní infrastruktury na kontinentě, nových investicích a o důrazu na vzdělávání. "Příští setkání by se mělo konat v Rumunsku a další pak v Chorvatsku," řekl Klestil s tím, že počet 17 účastníků by se již neměl zvyšovat.

Rakouský tisk v pátek hodnotil summit vesměs kladně a připomněl aktivní roli Klestila. List Der Standard zdůraznil, že Klestil se v rámci diskuse vyslovil pro zrušení rakouské neutrality jako předpoklad rakouské účasti na evropských ozbrojených silách. Podle Salzburger Nachrichten schůzka prokázala rostoucí význam středo- a jihoevropských států pro EU, protože od příštího roku jich bude v Unii již osm místo současných tří.