Článek
"Nazrál čas pro politické řešení," prohlásil po příletu Baradej. V duchu výzvy RB z 29. března [celá zpráva], aby Írán zmrazil veškeré aktivity spojené s obohacováním, dodal, že bude usilovat o to, aby Írán přistoupil na opatření důvěry.
Íránský hlavní vyjednavač Alí Laridžání požadavky mezinárodního společenství nepřímo označil za "iracionální", nevyloučil však "trvalou instalaci kamer MAAE". Jakýkoli ústupek ale předem odmítl íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád: "Máme červenou čáru a za ni nikoho nepustíme," citovala jej agentura FARS. "Naše odpověď těm, kdo se zlobí na Írán, že si osvojil celý jaderný cyklus, je jen jedna věta: Mějte na nás vztek a umřete na něj!" Írán nebude o svém právu obohacovat s nikým jednat," řekl.
Riceová počká do 28. dubna
RB, která podezírá Írán, že chce pod pláštíkem civilní jaderné energetiky vyvinout atomovou zbraň, očekává od Baradeje zprávu 28. dubna. Podle amerického velvyslance v OSN Johna Boltona tak může šéf MAAE učinit i dřív, ale nebyl o to požádán.
Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová, která v reakci na íránské oznámení ve středu prohlásila, že RB musí jednat, a žádala energické kroky, však o mimořádné zasedání rady nepožádala.
Nejmenovaní činitelé státního departmentu naznačili, že mezi opatření, která RB může přijmout, patří zákaz cest íránských činitelů a zmrazení aktiv režimu. To už v USA platí, ale rezoluce by k tomu zavázala všechny členské země OSN.
K odsouzení íránského kroku se přidali i dva dosud váhající členové RB. Mluvčí francouzské vlády Jean-Francois Cope upozornil Írán, aby "respektoval své závazky".
"Vyjadřujeme znepokojení a obavu z toho, kam tato záležitost spěje," prohlásil mluvčí čínské diplomacie Liou Ťien-tao. Peking doufá, že zúčastněné strany nebudou spor eskalovat.
Zmírnit rétoriku vyzval i generální tajemník OSN Kofi Annan. "Ano, Íránci provádějí svůj výzkum. Doufám ale, že budou schopni se vrátit ke stolu a vyjednat řešení s mezinárodním společenstvím," prohlásil.
Staňte se našimi partnery, zve Teherán
Íránský velvyslanec Golamrezá Ansarí v ruské televizi ujišťoval, že Írán nemá program výroby atomových zbraní a ani s nimi nepočítá v obranné doktríně. "Mít jaderné zbraně je proti íránské bezpečnosti a pro Írán by to znamenalo bezpečnostní ohrožení," řekl.
"Nejlepším východiskem pro země, které mají obavy, je stát se našimi partnery v řízení, výrobě a technologiích v Natanzu (íránském zařízení pro obohacování). To je důležité opatření důvěry," tvrdil šéf Organizace pro atomovou energii Golámrezá Ákázáde.
Podle jeho zástupce Mohammada Saídího Írán v pondělí spustil 164 centrifug a do začátku roku 2007 jich chce mít tři tisíce. Jeho cílem je rozšířit obohacování v 54 tisících centrifugách.
Podle USA by s nynějšími 164 centrifugami Íránu trvalo 13 let vyrobit uran pro jednu jadernou zbraň, prohlásil v Moskvě náměstek americké diplomacie Stephen Rademaker. V třítisícové kaskádě by stačilo 271 dní a s více než 50 tisíci centrifugami pouhých 16 dní, uvedl.
Krize kolem íránského jaderného programu
- 16. června 2003 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce MAAE, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran.
- 21. října 2003 - Írán se zavázal dočasně přestat obohacovat uran a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k NPT.
- 24. února 2004 - Inspektoři MAAE našli v Íránu nové důkazy jaderných aktivit, o kterých Teherán dosud neinformoval.
- 22. listopadu 2004 - Írán dočasně zmrazil veškeré operace související s obohacováním uranu. Odvrátil tak projednání svého jaderného programu v Radě bezpečnosti OSN.
- 15. května 2005 - Íránský parlament přijal zákon zavazující vládu k výrobě jaderného paliva, a tím i obohacování uranu.
- srpen 2005 - Irán obnovil činnost v provozu na zpracování uranu u Isfahánu. Jako nepřijatelný odmítl návrh EU na řešení problému kolem svého jaderného programu.
- 10. prosince 2005 - Írán se zavázal po dobu rozhovorů o svém jaderném programu nepokračovat v obohacování uranu.
- 10. ledna 2006 - Írán obnovil výzkum jaderného paliva, údajně pro mírové účely, ale podle EU tím porušil dohody.
- 8. března 2006 - MAAE po projednání poslední zprávy svého šéfa Muhammada Baradeje definitivně rozhodla, že problém íránského jaderného programu předloží Radě bezpečnosti OSN.
Írán zatím obohatil uran jen na 3,5 procenta, což vyhovuje účelům jaderné energetiky, zatímco pro atomovou bombu je třeba 80 až 90 procent.