Demonstranti nesli transparenty My jsme Amerika. Mnozí byli v bílém, aby dali najevo, že netouží po násilí. Pochodů se mnohdy účastnily celé rodiny. Demonstrující současně odmítali stavbu zdi na hranicích s Mexikem. "Když nebudeme protestovat, nikdy nás neuslyší, uvedl na padesátitisícové demonstraci v San Diegu jeden z účastníků, 23letý stavební dělník Oscar Cruz, který do USA přišel načerno v roce 2003.

Tisíce lidí vyšly do ulic také ve státech Nové Mexiko, Kalifornie, Minnesota, Michigan, Alabama, Utah a Oregon, třeba 30 000 jich bylo v minnesotském St. Pauli, velké byly také protestní akce v texaském Forth Worthu a Miami na Floridě.

V alabamském Birminghamu se sešly tisíce lidí u sochy Martina Luthera Kinga na místě, kde se v šedesátých letech střetli demonstranti za zrovnoprávnění černochů s policií.  "Vrátíme se k hnutí za občanská práva, protože se jich to týká," hlásal tam metodistický pastor Lawton Higgs.

Spory o imigrační politiku

Protesty hispánské komunity kvůli imigračnímu zákonu mají pokračovat i v pondělí, kdy jsou manifestace plánovány v 60 městech.Trvají už několik týdnů, doposud největší byla půlmiliónová manifestace z 25. března v Los Angeles. Jde o největší protesty od šedesátých let, kdy se demonstrovalo proti válce ve Vietnamu a za zrovnoprávnění černochů.

Americký prezident George Bush přišel s ideou "hostujících pracovníků", podle níž by ilegální přistěhovalci měli možnost získat pracovní povolení, vykonávají totiž práce, o něž Američané nemají zájem. Zatím se příslušný zákon nepodařilo prosadit kvůli odporu konzervativních republikánských poslanců, demokraté navíc nechtějí příliš ustupovat od toho, že by imigranti časem získali občanství. Zavedení pracovních povolení slíbil svému mexickému protějšku i George Bush.

Konalo se i několik menších protidemonstrací, kde lidé odmítali nelegální přistěhovalectví a požadovali dodržování zákona.