V nemocnicích ve vyjmenovaných městech v průměru stávkuje 75 procent zaměstnanců. Na pracovišti Fakultní nemocnice v bratislavské Petržalce z 950 pracovníků stávkuje 752. V Trnavě z celkového počtu 1100 zaměstnanců podepsalo požadavky odborářů 700 lidí. Z 1900 zaměstnanců Rooseveltovy nemocnici v Banské Bystrici však avizovalo účast na stávce pouze 250 lidí.

Do stávky se zapojila zhruba polovina zaměstnanců prešovské nemocnice a většina lékařů a zdravotních sester z nemocnice v Nitře, ovšem jen symbolicky, dále pracují. Objevily se však i první problémy. Lékaři z Bratislavy si stěžují, že vedení nemocnice nedostatečně zajišťuje zdravotní péči.

Značná část nemocnic nestávkuje vůbec. Někteří zaměstnanci tvrdí, že na ně byl vyvíjený nátlak, aby se protestu nezúčastnili. Primářům údajně vedení vyhrožovalo, že pokud budou stávkovat, odvolají je z funkce.   

Na základě těchto údajů vyjádřil ministr zdravotnictví Rudolf Zajac přesvědčení, že nemocnice budou poskytovat nejen neodkladnou, ale plnou zdravotní péči. Ministerstvo označilo stávku za divokou a varovalo zdravotníky před trestněprávní odpovědností.

Stávka v Polsku má ekonomické příčiny

"Lékaři již nebudou déle čekat na zvýšení mezd," řekl v ranním rozhovoru pro Polský rozhlas šéf Hlavní lékařské rady Konstanty Radziwill. K jednodenní stávce podle něj zdravotníci přistoupili, protože neuspěli při jednání s vládou.

Průměrná hrubá mzda polských pracovníků ve zdravotnictví činí 1600 zlotých (přibližně 12 000 korun). Průměrný plat v Polsku je přitom asi o třetinu vyšší. Polští lékaři vydělávají zhruba 1650 zlotých (asi 12400 korun) a zdravotní sestry 1300 zlotých (asi 9 800 korun) hrubého měsíčně.

Polská vláda sice slibuje zvýšení mezd ve zdravotnictví, ale až od příštího roku. Od 1. ledna 2007 by měly platy polských lékařů a zdravotních sester vzrůst v průměru o 30 procent. To zdravotníkům nestačí a požadují zvýšení platů o 30 procent již letos a o dalších 100 procent v příštím roce.