Česká republika požádala Bahamy o vydání bývalého šéfa Harvardských investičních fondů 28. května loňského roku. USA sice stejný krok učinily už před dvěma lety, dokument byl ale nedostatečný a bahamský soud se jím odmítl zabývat. Další žádost pak Američané poslali až v červnu 2005.

O vydání Koženého USA už Bahamy rozhodovat začaly, ministr zahraničí ale s konečným rozhodnutím počka až do doby, kdy se rozhodne o žádosti ČR.

Česko nemá narozdíl od USA s Bahamami uzavřenou dohodu o vydávání stíhaných, čeští zástupci ale věří, že na Koženého se vztahuje smlouva Československa a Baham z roku 1924.

Tou byly vázány také všechny tehdejší britské kolonie, tedy i Bahamy. Právě stáří této smlouvy ale prý bylo zdrojem prodlev při odeslání české žádosti. Bahamy nejdříve musely rozhodnout, zda se cítí smlouvou vázány, a poté dokonce schválit její změnu. Text dokumentu totiž hovořil pouze o Československu. Samotná žádost má 3000 stran a překládalo ji 24 tlumočníků.