Žalobce David Laufman pro něj žádal trest doživotí: "Rok po 11. září 2001 se připojil k organizaci, které je odpovědná za smrt tři tisíc lidí." Soudce však jeho argument nepřijal, podle něj je třicet let dost. Srovnal výši trestu s dvaceti lety, které dostal Američan John Walker Lindh, jenž se přidal k Tálibánu. Dodal, že výsledkem akcí Abu Aliho "nebyla žádaná oběť a tato skutečnost se nemůže přehlédnout".

Odsouzený, jenž má  jordánského otce, ale vyrůstal na ve virginském Falls Church, se bránil, že přiznání z něj saúdskoarabská policie, která jej dopadla, vynutila mučením. Abu Ali byl zatčen v červnu 2003 během studií v Saúdské Arábii a držen tamními orgány dvacet měsíců ve vyšetřovací vazbě, než byl předán do USA.

V saúdskoarabském vězení podepsal obsáhlé doznání a učinil prohlášení, že navázal spojení s jednou z buněk al-Kajdá a projednával možnosti, jak zabít amerického prezidenta. Debatovali prý především o tom, jak se k Bushovi na veřejnosti přiblížit a zastřelit jej, nebo o možnosti použít auto napěchované výbušninou či unést letadlo.

Porota posoudila videonahrávku zachycující jeho přiznání, kde uvedl, že se přidal k al-Kajdá, protože nenávidí USA za jejich podporu Izraele. Lékaři také zkoumali jeho jizvy na zádech, o nichž tvrdil, že mu je způsobilo bití a bičování v saúdském žaláři. Nedospěli však k jednoznačnému závěru

Ahmed Abu Ali, který si nechal narůst plnovous, po vynesení rozsudku sklopil hlavu a bez pohledu do publika, kde stáli členové jeho rodiny, opustil soudní sál. "Vše je v rukou Božích," řekl pak jeho otec Omar Abu Ali. "Víme, že pokud to Bůh bude chtít, Ahmed bude dříve nebo později osvobozen," dodal.