O křesla v zákonodárném sboru (Knesetu) se uchází 31 stran či koalic. Největší šance mají středová strana Vpřed prozatímního premiéra Ehuda Olmerta, který zastoupil stále v kómatu ležícího Ariela Šarona, opoziční středolevá Strana práce bývalého odborového předáka Amira Perece a další opoziční strana pravého středu Likud expremiéra Benjamina Netanjahua.

V Izraeli s necelými sedmi milióny obyvatel je přes pět miliónů oprávněných voličů. Hlasy budou moci v úterý od 7:00 do 22:00 hodin odevzdat v 8280 volebních místnostech.

Po ukončení hlasování budou televize přinášet odhady výsledků provedené dotazováním u místností. Ve středu v časných ranních hodinách by měly být známé neúplné, ale už vypovídající výsledky.

Favorit voleb asi bude mít problém s koalicí

Favorit voleb, strana Vpřed, poslední dobou trochu ztrácí. Podle v pondělí zveřejněného průzkumu by získala 34 ze 120 míst v Knesetu. Před několika týdny by jich ale podle průzkumů měla o deset víc. Pozorovatelé straně předpovídají problémy i s vytvořením koalice. Hlavně radikálnější strany nesouhlasí s rušením židovských osad a podporou vzniku samostatného palestinského státu.

Nejnovější ankety připisují v pořadí druhé Straně práce 17 až 21 mandátů a straně Likud, která vévodila izraelské politice poslední tři desetiletí, 13 až 14 křesel. Za "černého koně" někteří tipují stranu Izrael je náš domov (Israel Bejtejnu), kterou vede bývalý šéf kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua a v Rusku narozený Avigdor Lieberman. Podle průzkumu by získala 12 křesel.

Izrael se bojí palestinských atentátníků

Izraelci v posledních dnech zpřísnili bezpečnostní opatření v obavách z útoků palestinských radikálů, kteří se v minulosti násilnými činy snažili ovlivnit výsledky izraelských voleb. Do ulic byly vyslány posílené oddíly. Hranice se západním břehem Jordánu jsou téměř neprodyšně uzavřené, stejně tak část jeruzalémského Starého města.

V pásmu Gazy v pondělí Izraelci zabili člena palestinského extremistického hnutí Islámský džihád, který prý připravoval ostřelování izraelských území.

Po 38 letech se Izrael loni stáhl z pásma Gazy. Od ledna je po těžké mrtvici v kómatu premiér Ariel Šaron, jenž krátce před tím založil stranu Vpřed (Kadima), považovanou za favorita voleb. Situace se změnila i na palestinských územích, jejichž problematika spolu s ekonomickými otázkami patřila k hlavním tématům kampaně. Koncem roku 2004 zemřel dlouholetý palestinský vůdce Jásir Arafat, zeslábla intifáda (palestinské povstání) a letos v lednu v palestinských  volbách nečekaně zvítězilo radikální hnutí Hamás.