Soud ji nepřijal, diskriminaci prý nic nenasvědčuje. Tribunál se rozhodl zabývat jen tou částí, která se týká délky projednávání Paterova případu u českých soudů a údajného poškození jeho práva na rodinný život.

Luboš Patera vede s bývalou manželkou spor o přístup k synovi už od roku 1989. Ve Štrasburku si stěžoval, že Česká republika v jeho případě porušila několik článků Evropské úmluvy o lidských právech týkajících se délky a nestrannosti soudního řízení, práva na rodinný život, diskriminace kvůli pohlaví nebo ponižujícího zacházení. Uváděl také, že jeho údajná diskriminace byla motivována i jeho činností ve sdružení Spravedlnost dětem.

Paterova stížnost je jednou z mnoha podobných, které údajně diskriminovaní čeští otcové ve Štrasburku podali. Zatím v žádném případě soud stížnost na diskriminaci neuznal a stěžovatelé byli úspěšní jenom pokud šlo o napadení přílišné délky řízení u domácích soudů.

Podle Štrasburku nejde o diskriminaci

Štrasburský soud ale v rozhodnutí o přijatelnosti případu k projednání uvedl, že neshledal žádné známky diskriminace kvůli pohlaví a tím méně kvůli občanské aktivitě stěžovatele. Rozhodnutí má datum 10. ledna 2006.

Kdy soud vynese rozsudek ohledně částí stížnosti, které k projednání přijal, se zatím neví. Běžně to trvá několik měsíců.

V únoru oznámil rozsudek ve dvou podobných případech. I tam stěžovatelé uspěli jen ohledně přílišné délky řízení u českých soudů, jejich poukazy na údajnou diskriminaci byly odmítnuty. Luboš Patera tehdy řekl, že ve Štrasburku jsou podobných stížností desítky, a vyslovil naději, že v některém z těchto případů soud uzná nejen nepřiměřeně dlouhou dobu, ale i "očividnou diskriminaci otců".