Jednatřicetiletého Salahuddina Amina vyzval souvěrec, kterého znal z lutonské mešity, aby kontaktoval odborníka, jenž by mu poskytl informace o bombě využívající jaderný materiál. Žalobce David Waters uvedl: "Amin se s ním přes internet spojil a on mu odpověděl, že má kontakty na ruskou mafii v Belgii a od ní by mohli zkusit koupit tuto bombu."

Amin ovšem polici tvrdil, že nevěřil, že by tato nabídka byla opravdová. Skupina však měla další nezbytně nutné komponenty pro odpálení "špinavé bomby", v níž nenastane jaderná reakce, ale zamoří okolí radioaktivním materiálem. Především měli 600 kilogramů dusičnanu amonného, který se používá jako hnojivo, ale lze ho využít i ve výbušninách, a hliníkový prášek. Také islamisté hovořili o možných terčích.

"Jawad Akbar navrhoval útoky na rozvody vody, plynu a elektřiny a taky na největší noční klub v Londýně," uvedl Waters a dodal: "Nikdo z nich nemůže dát ruce pryč a říci, že je nevinný." Všichni však popírají, že by plánovali pumové atentáty. Popřeli i nákup chemikálií, které byly u nich zajištěny. Při prvních výpovědích podle vyšetřovatelů  ale nepopírali příslušnost k al-Kajdá ani záměr útočit.

Při odposleších, na jejichž základě skupinu dopadli, však bylo nahráno, jak 19. března jiný obžalovaný Waheed Mahmúd navrhoval "malou explozi v kentském obchodní středisku Bluewateri". Tehdy byli spiklenci zadrženi.

Dva z obžalovaných také prodělali výcvik v Pákistánu se zaměřením na použití jedovatého ricinu.