Jednatřicetiletého Salahuddina Amina vyzval souvěrec, kterého znal z lutonské mešity, aby kontaktoval odborníka, jenž by mu poskytl informace o bombě využívající jaderný materiál. Žalobce David Waters uvedl: "Amin se s ním přes internet spojil a on mu odpověděl, že má kontakty na ruskou mafii v Belgii a od ní by mohli zkusit koupit tuto bombu."

Amin ovšem policii tvrdil, že nevěřil, že by tato nabídka byla opravdová. Skupina však měla další nezbytně nutné komponenty pro odpálení "špinavé bomby", která nezpůsobí jadernou reakci, ale zamoří okolí radioaktivním materiálem. Především měli 600 kilogramů dusičnanu amonného, který se používá jako hnojivo, ale lze ho využít i ve výbušninách, a hliníkový prášek. Také spiklenci mluvili o možných terčích.

"Jawad Akbar navrhoval útoky na rozvody vody, plynu a elektřiny a taky na největší noční klub v Londýně," uvedl Waters a dodal: "Nikdo z nich nemůže dát ruce pryč a říci, že je nevinný." Všichni však popírají, že by plánovali pumové atentáty. Při prvních výpovědích podle vyšetřovatelů  ale nepopírali příslušnost k al-Kajdá ani záměr útočit.

Při odposleších, na jejichž základě skupinu dopadli, však bylo nahráno, jak 19. března jiný obžalovaný Waheed Mahmúd navrhuje "malou explozi v kentském obchodní středisku Bluewater." Tehdy byli zadrženi.

Dva z obžalovaných také prodělali výcvik v Pákistánu se zaměřením na použití jedovatého ricinu.