Pravda a Nový deň si všímají, že k překonání hranice nadpoloviční účasti, nezbytné pro platnost, paradoxně pomohli právě odpůrci Unie. Nový čas upozorňuje, že na oslavách premiér Mikuláš Dzurinda mával vlaječkou s chybně umístěným slovenským znakem: "Miky, neznáš naši vlajku?"

"Je zvláštní, že po letech plných domácích obav z toho, zda EU uzná Slovensko za hodné členství, jsme se teď museli obávat, že naopak Slovensko neuzná EU za hodnou jeho hlasu," píše Sme.

První platné referendum v historii Slovenska

Slovensko však dosáhlo svého prvního platného referenda, a to právě v dosud nejzávažnější věci. "Svatba je platná, když zazní 'ano'. Kvalita manželství pak závisí na tisíci jiných věcí, než zda manželé své 'ano' zaburáceli, nebo jen tak tiše 'špitli'."

Slováci neztratili štafetu z Vilniusu a odevzdávají ji Varšavě: "V porovnání s jinými není důvod mluvit o zklamání. O něm se dá hovořit jen v porovnání s našimi možnostmi," míní Sme.

"Referendum nakonec prošlo. Nebýt asi dvou procent voličů, kteří pomohli překročit 50procentní hranici, bylo by vše jinak," píše Nový čas. Nejčtenější deník se pozastavuje nad tím, že vláda si za "trapas" zatleskala a pateticky jej označila za "úspěch", ačkoliv Csákyho kampaň dopadla katastrofálně: Pokud Pál Csáky zůstane v křesle vicepremiéra pro integraci, nebude to pro Slovensko dobrá zpráva.

Vláda terčem kritiky

"Slovenští občané rozehráli drama o vstupu do EU velmi napínavě a se skvělým závěrem. Zato režisér - vláda - si zaslouží jen pískot a bučení za mizernou práci," píše Pravda a ptá se, kam zmizel ten Dzurinda a spol., dohánějící slovenské zpoždění v návratu do Evropy, když nyní se ukazuje jen nemotornost, nucený úsměv, povýšenecká sebejistota, trapnost a bezradnost.

Ten, kdo považuje účast za nízkou, si podle deníku nevšiml, že vláda miliony na kampaň jen promrhala a že na Slovensku naprosto chyběl spor o členství v Unii, který na Maltě dovedl k urnám přes 90 procent lidí. V Česku a Polsku by nadpoloviční zájem "brali všemi deseti".

Pravda také zapřísahá politiky, aby se už přestali nechutně přiživovat na popularitě bronzového hokejového týmu při obhajobě vlastní neschopnosti: "V zápase vlády o úspěch referenda by veřejnost jako rozhodčí měla celý kabinet posadit na trestnou lavici a Csákyho vyloučit do konce zápasu."

Krok pro budoucnost

"Historie nebude hodnotit, kolik lidí hlasovalo v referendu, do análů vejde jen to, že hlasování bylo platné a znamenalo souhlas se vstupem do EU," míní Národná obroda, varující, že neúčastí chtěli lidé potrestat vládu za prudké zdražování. Referendum se tak neslo ve znamení sociálního napětí a chystaných stávek a protestů. Plebiscit však chválabohu uspěl a SR nesklouzla do kategorie problematické země.

"Bylo to o chlup," konstatuje Nový deň a přičítá úspěch "masivnímu nástupu Vladimíra Mečiara", který odpustil soupeřům a v kampani se obětoval. Podle opozičního deníku se zase ukázalo, že republika potřebuje jako sůl politiky s dlouhodobější vizí než jen na půl roku do voleb.

"Slovenského referenda se v podstatě zúčastnil průnik tří množin občanů - množina lidí, kteří pochopili jeho důležitost pro budoucnost státu, množina lidí, kteří pochopili jeho význam pro osobní zájmy, a množina starých lidí, kteří šli volit, protože v mysli mají zakořeněnou volební povinnost z bývalého režimu," píší Hospodárske noviny. Referendum naznačuje, že Slovensko má co dohánět v poznání EU: "Pokud by občané měli více vědomostí o EU, účast by byla vyšší než těsně nad hranicí úspěšnosti." 

Verheugen: nejvyšší účast z dosavadních referend

Člen Evropské komise Günter Verheugen nechápe kritiku nízké účasti Slováků v pátečním a sobotním referendu o vstupu Slovenska do Evropské unie. Soudí naopak, že Slovensku přineslo "radost a slávu".

Kritikové by si měli uvědomit, uvedl, že účast byla nejvyšší ze všech dosavadních referend, která se na Slovensku konala. "Bylo to vlastně první úspěšné referendum v historii té země. Byl to velký úspěch - účast skoro 53 procent byla podstatně vyšší, než se čekalo," uvedl na okraj zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu.

Svět hovoří o slovenském úspěchu

Francouzský levicový list Libération píše, že nízká volební účast na Slovensku není ani tolik známkou euroskepticismu, jako spíše důsledkem toho, že výsledek referenda se zdál být předem jasný. Všechny předvolební průzkumy naznačovaly výrazné "ano", a proto si řada Slováků myslela, že jejich hlasu není zapotřebí. Podotýká, že kvůli jednotnému postoji slovenské politické scény ke vstupu do EU se zkomplikovala pozice tvůrců předvolební kampaně, kterým "chyběl protivník, a tudíž i nápady".

Hlavní polské listy dnes vítězné slovenské referendum o členství země v EU shodně označují za další dobrou zprávu z kandidátských zemí. Pro státy, které mají hlasování ještě před sebou, ale výsledek hlasování Slováků může být rovněž velmi důrazným varováním. Nyní jsou totiž na řadě mnohem těžší případy; Estonsko, Lotyšsko, Česká republika a rovněž Polsko, uvedl v komentáři vlivný deník Rzeczpospolita.

Referendum o vstupu Slovenska do EU bylo mdlé, ale úspěšné, napsal dnes ruský deník Vremja novostěj. Uvedl zároveň, že Bratislava posílila jistotu Evropské komise, že lidé z postsocialistického prostoru se hrnou do Evropy.

Ruská televize Rossija uvedla, že "napětí zůstávalo do poslední chvíle". Připomněla, že v moderních dějinách Slovenska se uskutečnila čtyři referenda a všechna byla neplatná kvůli nízké účasti voličů.

"V Bratislavě si oddechli," píše rakouský Der Standard. Deset let po založení samostatné republiky udělali Slováci poslední důležité kroky směrem k EU. Referendum ale neprobíhalo bezproblémově, kamenem úrazu byla ústavou předepsaná minimální účast 50 procent voličů. Konečná účast 52,15 procenta je však podle deníku úspěchem, protože všechna předešlá referenda ztroskotala.