Předseda Národní rady SR Pavol Hrušovský vzápětí poděkoval občanům, kteří se referenda zúčastnili. "Účast je menší, než jsme čekali. Toto hlasování se však zapíše do slovenských dějin jako první platné referendum. K výsledku přispělo jistě i to, že politické strany se dokázaly sjednotit a společně vyzývaly své voliče, aby hlasovali kladně. Je to důležitý moment a cenná zkušenost do budoucnosti," dodal Hrušovský.

Drama se šťastným koncem

Ještě několik hodin po uzavření volebních místnosti přitom nebylo jasné, zda se k referendu o vstupu země do EU dostavila potřebná nadpoloviční většina voličů. Až po 18. hodině mohl premiér Mikuláš Dzurinda z tribuny na Hlavním náměstí v Bratislavě s úsměvem oznámit - referendum je platné a řekli jsme ano Unii.

Podle předběžných údajů se referenda zúčastnilo 52 procent voličů z nichž naprostá většina (92,7%) odpověděla kladně na otázku: Chcete, aby se Slovenská republika stala členským státem Evropské unie?

Premiér neskrýval nadšení: "Je to první úspěšné referendum v historii Slovenska. Občané pochopili, že hlasování nebylo o vládě, ani o politice, ale bylo o naši zemi, o našich dětech. Občané, děkuji vám. Mnoho štěstí v Evropské unii" řekl Dzurinda.

Premiér se následně pozdravil s přítomnými občany. "Děkuji vám za vaši snahu, aby se Slovensko dostalo z izolace," podával premiérovi ruku starší pán. Na otázku polského novináře, proč byla účast na referendu tak nízká, Dzurinda řekl: "Není nízká. Bylo nás dost a to je důležité. Přeji Polákům, aby i vaše referendum dopadlo dobře."

Mladí referendum ignorovali

Dzurinda srovnal výsledky referenda s finálovým utkáním nedávného mistrovství světa v ledním hokeji: "Kanada vyhrála gólem, který platil jen o centimetry. Přesto si historie zapamatuje, že v roce 2003 se mistrem světa stala Kanada. Tak to bude i s našim referendem," dodal. Vzápětí však přiznal, že už dva dny mu nechutnalo jíst, jak byl nervózní.

Určitým překvapením bylo, že hlasování se zúčastnilo více starších občanů a mladší generace referendum ignorovala. Přitom starší generace přiznávala, že hlasuje především pro mladé. Menší účast byla také na severu země, kde je nižší životní úroveň a zdejší občané mají kritický názor na působení Dzurindovy vlády. "Svou neúčastí dali najevo nesouhlas se součastnou vládou," míní politolog Milan Vašečka. Politolog označil také předreferendovou kampaň za málo nápaditou.

Slovenské deníky burcovaly k účasti v referendu

Jako více či méně otevřený apel na voliče, aby se zúčastnili dnešního závěrečného dne referenda o vstupu Slovenska do Evropské unie, vyznívaly titulní strany bratislavských deníků.

"Výsledek referenda se čeká s napětím," nadepisuje Pravda, která upozorňuje, že podle politických stran se účast v první den hlasování, v pátek, pohybovala mezi 26 až 28 procenty; podmínka platnosti přitom zní, že hlasovat musí nadpoloviční většina.

"Maďarsko 46 procent, Litva 63 procent, Slovensko?" ptá se Sme, které na první stranu kromě fotografií a apelů hlasujícího hokejisty Žigmunda Pálffyho a herce Mariána Labudy umístilo titulek i v romském jazyce: "Romale, avante volinel!" (Romové, pojďte volit!").

Opoziční Nový deň zdůrazňuje, že právo hlasovat o evropské budoucnosti země využil předseda Hnutí za demokratické Slovensko Vladimír Mečiar, jakož i - ve vězení - bývalý šéf tajné služby Ivan Lexa. "Vůdci koalice vsadili tisícovku na úspěch referenda," všímá si Národná obroda, zatímco nejčtenější deník Nový čas věnuje plebiscitu, v němž "Poprvé hlasujeme sami o sobě", hned pět tiskových stran.

Týž list v komentáři přirovnává příběh pěti slovenských referend, z nichž čtyři předchozí ztroskotala na nezájmu voličů, k záhoráckému vtipu o němém Jankovi, který poprvé promluvil, až když si postěžoval, že víno je kyselé. Až dosud nebylo o čem mluvit a o ničem byly i předchozí plebiscity.

Nový čas: Referendum se týká všech občanů

"Ale nynější referendum možná poprvé na Slovensku zdaleka není úzkým zájmem politiků. Bytostně se týká všech občanů. Poprvé se můžeme svobodně a demokraticky vyjádřit k věcem, které přímo určují náš všední život i budoucnost našich dětí. Poprvé máme referendum, které je o nás všech, dokonce překračuje hranice našeho státu. Teď je o čem. Ještě dnes máme možnost," píše Nový čas.

Národná obroda označuje hlasování za "věc rozumu i srdce", protože jde o mnohem důležitější krok, než občasné rozdávání důvěry politickým vůdcům; jde o sílu hlasu, který Slovensko vyšle do sjednocující se Evropy. "Nikoli první den a ani ne první rok se díváme do evropského zrcadla, ale až teď se v něm uvidíme," míní list.

Jak zdůrazňuje, od samého vstupu do unie se nedají čekat žádné zázračné a rychlé změny k lepšímu a konkurence jistě bude zpočátku bolet, ale ukáže se, zda Slováci jsou s to ve zkoušce obstát a využít možností, které se v EU a NATO otevřou, čímž se i "naše malá republika" stane zajímavějším partnerem, než kdyby zůstala před branami.