"Srbové prostě musí spolupracovat s ICTY. Pokud tato plná spolupráce nebude jasná, přerušíme jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení, které má pokračovat začátkem dubna. Miloševičova smrt na tom vůbec nic nemění," sdělila Christina Nagyová, mluvčí komisaře Olliho Rehna.

Usoudila, že pro Miloševičovy oběti je "zajisté smutné, že se nedočkaly spravedlnosti", z hlediska EU se však nic nemění, ani měnit nemůže. "Jsme oddáni evropské budoucnosti Srbska. Proto je důležité, aby jednání o stabilizaci a přidružení neztroskotalo na nedostatečné spolupráci Bělehradu s ICTY," dodala.

Pozorovatelé v Bruselu ale vyjadřují obavy, že "protihaagská" nálada v Srbsku učiní splnění tohoto úkolu ještě obtížnějším, než se dosud zdálo.

Exprezidentova smrt možná oddálí dopadení Mladiče

Podle diplomatického zdroje v Bruselu by se vláda SČH mohla snažit využít Miloševičova úmrtí, které umocnilo odpor veřejnosti vůči haagskému tribunálu, jako záminky pro odklad dopadení Mladiče. Může se také odvolávat na rozkol v národě, který potřebuje usmíření,a na větší ochotu některých lidí generála ukrývat, aby neskončil v nenáviděném vězení.

"Zatímco ostatní postjugoslávské země prošly jistou katarzí, Srbsko se propadá stále hlouběji do nacionalismu, který nikam nevede. Tamní politikové by měli v televizi ukazovat nejen Miloševiče a vést debatu o jeho skonu, ale také vyndat z archivů obrázky Srebrenice a dalších míst, kde se Srbové dopustili pod jeho vedením masakrů a ničení," uvedl anonymně zdroj EU v sekretariátu Rady ministrů. "Mnozí lidé v Srbsku jsou dodnes přesvědčeni, že k těmto činům nikdy nedošlo."