Izraelci napříč politickým spektrem se stavějí proti tomu, aby byl Amir za svůj bezprecedentní zločin "odměněn" možností naplňovat manželský svazek nebo mít potomka. "Státu přísluší zabránit tomuto opovrženíhodnému a hanebnému zločinci využívat privilegií povolovaných ostatním vězňům, protože spáchal vraždu proti státu Izrael a izraelské demokracii," reagoval na soudní rozhodnutí ředitel Rabinova pamětního centra Jossi Lahmani. "Je to negativní poselství příštím generacím," řekl.

Na Amirovu stranu se ale postavili odborníci na občanské svobody s poukazem na to, že vstup do manželství a zplození dětí patří mezi základní práva přiznávaná i jiným odsouzeným vězňům v Izraeli, včetně Arabů vězněných za politické násilí.

"Jestliže žijeme v demokratické a liberální zemi, pak dokonce i vrah musí být považován za lidskou bytost," řekl univerzitní profesor Avi Saguy. "A stát mu nemůže upřít něco tak zásadního z jeho lidství."

Vraždil, aby zastavil mírový proces

Ultranacionalista Amir byl na doživotí odsouzen potom, co v roce 1995 po mírovém shromáždění zavraždil tehdejšího premiéra Rabina. Chtěl tak zablokovat mírový proces s Palestinci.

O rozruch se Amir postaral v roce 2004, kdy se v zastoupení oženil s Larisou Trimbobleovou. Manželé už tehdy vyjádřili naději, že budou moci mít spolu dítě. Správa věznice ale nevyhověla Amirově žádosti o intimní schůzky s manželkou a vysvětlila odmítnutí obavami, že by odsouzený mohl této cesty zneužívat k předávání politických poselství svým stoupencům venku.

Po zamítnutí žádosti o "důvěrné manželské návštěvy" pak Amir požádal správu věznice o možnost umělého oplodnění a po zamítnutí se odvolal k nejvyššímu soudu.