V zemi se zastavila téměř veškerá veřejná doprava - nejezdily vlaky, autobusy, podzemní dráhy a z 80 procent byla ochromena i letecká doprava. Práci zastavila i značná část učitelů a pracovníků energetického sektoru.  

Výpadek hromadné přepravy se Francouzi snažili řešit jízdou osobními auty, čímž se na mnoha klíčových dopravních tepnách tvořily zácpy. Jen v pařížské aglomeraci dosahovala dopoledne celková délka automobilových front přes 150 kilometrů. Někteří lidé se proto přesunovali raději pěšky, na kolech či kolečkových bruslích. 

Demontrace zasáhly celou zemi

Na mnoha místech se konaly demonstrace, z nichž nejpočetnější - kolem 250 tisíc účastníků - zažila Paříž. Na 200 tisíc demonstrantů zaplavilo ulice Marseille a další desetitisíce protestovaly v Lyonu, Toulouse, Nice i další města. Média označila včerejší protesty za nejvýznamnější od roku 1995, kdy vlna stávek a demonstrací otřásla tehdejší vládou premiéra Alaina Juppého. 

K protestům vyzvaly všechny hlavní odborové svazy, jejichž předákům se nelíbí, že vláda chce prodloužit dobu přispívání do systému, z něhož se vyplácejí penze. "Je to stále horší. Skoro přestávám věřit, že já někdy nějakou penzi dostanu," svěřil se asi pětatřicetiletý muž s malým chlapcem v kočárku. "Snad mě nakonec bude muset živit syn," dodal. 

Kromě toho chce vláda vyrovnat podmínky pro přiznání plného důchodu u zaměstnanců veřejného sektoru s pracovníky soukromých firem. Do plného starobního důchodu, který představuje nyní asi 70 procent jejich průměrného platu za posledních šest měsíců, lze z veřejné sféry odejít, po odpracování 37,5 roku. Vláda nyní chce tuto povinnost prodloužit na 40 let, což už nějakou dobu platí pro zaměstnance soukromého sektoru.

"Když jsem si zvolil povolání učitele ve státní škole, věděl jsem, že budu mít poloviční plat než kolegové z fakulty, kteří šli do soukromé firmy. Měl jsem ale jistotu, že mě nemohou vyhodit z práce a že za 37 a půl roku budu mít svůj důchod," říká učitel lycea Joseph Picquet, který by podle starého systému mohl odejít do důchodu v 58 letech, ale teď bude zřejmě čekat až do šedesátky.

Raffarin: o všem rozhodne vláda

"Všechno směřuje k tomu, abychom pracovali déle. Dokonce nebudou moci odejít před šedesátkou ani ti, kteří pracují už od patnácti let," stěžoval si řidič autobusu, kterého se reforma dotkne, i když pracuje v soukromém sektoru. Důchodový věk ve Francii je pro muže i ženy 60 let. "Aspoň dřív půjdeme pod kytičky a stát ušetří na našich penzích vůbec," dodává sarkasticky.

Raffarin, jehož kabinet vládne teprve rok, ale odmítá ustoupit a zdůraznil, že deficit na důchodových účtech se stále prohlubuje. "Ať se nikdo neplete. Rozhodne vláda. Nepřipustíme blokování reformy," zdůraznil s tím, že definitivní návrh vláda projedná koncem května.