Článek
Teherán sdělil, první odpovědí Íránu bude obnovení procesu obohacování uranu. Tajemník íránské Vrchní národní bezpečnostní rady uvedl, že rozhodnutí bylo politicky motivované. Zopakoval, že tento krok představuje konec diplomatických jednání o problému. Teherán rovněž pohrozil, že omezí spolupráci s MAAE a nebude hledat žádný kompromis ohledně obohacování. Ve hře byla možnost, že by se uran obohacoval v Rusku
Kompromis USA a Egypta
Schválení rezoluce umožnila noční kompromisní dohoda mezi delegacemi USA a Egypta. Podle těchto informací Američané akceptovali požadavek Egypta a dalších rozvojových zemí, aby v rezoluci byla zmíněna zóna bez jaderných zbraní na Blízkém východě. To je nepřímý odkaz na předpokládané vlastnictví jaderných zbraní Izraelem.
Příslušná pasáž rezoluce uvádí, že "vyřešení íránské otázky by přispělo k celosvětovému úsilí o nešíření jaderných zbraní a o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě, včetně jejich nosičů".
Snaha o konsensus
Delegace USA a západoevropských zemí měly již před čtvrtečním zahájením mimořádného zasedání rady guvernérů MAAE zajištěnu většinovou podporu rezoluce, v jednáních však usilovaly o to, aby tato většina byla co nejpřesvědčivější. Rusko a Čína si vyhradily, že ji podpoří jen v případě, že nebude obsahovat sankce do březnovým řádným zasedání rady guvernérů MAAE.
Přesto se Írán ohradil, že rezoluce nevyjadřuje mínění mezinárodního společenství.
Rezoluce vyzývá Írán, aby zmrazil obohacování uranu a související aktivity, , aby zvážil zastavení výstavby těžkovodního reaktoru, který může být zdrojem plutonia pro výrobu zbraní a aby ratifikoval dohodu umožňující agentuře rozsáhlejší inspekce. Vyjadřuje znepokojení nad možností zneužití programu k výrobě jaderných zbraní, poukazuje na porušování závazků, které na sebe Írán vzal, včetně smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a požaduje předání záležitosti k posouzení Radě bezpečnosti OSN. Ta by mohla případně rozhodnout o vyhlášení mezinárodních sankcí vůči Teheránu, to ovšem bude trvat měsíce.