Ozbrojenci patří k militantní organizaci Islámský džihád a k ozbrojené složce hnutí Fatah. Vylezli na zdi obklopující pozemek úřadovny a stříleli do vzduchu.

Podle jiných zdrojů ozbrojenci nežádají úplné uzavření úřadu, ale omluvy od vlád Dánska, Norska a Francie, kde byly karikatury publikovány.

Kontroverzní podobizny Mohameda se poprvé objevily v září v dánském listu Jyllands-Posten. Tehdy se nedočkaly prakticky žádné odezvy. Po lednovém otištění v norském tisku se ale v islámských zemích zvedla vlna protestů [celá zpráva].

Jako akci na obranu svobody projevu zveřejnily v těchto dnech karikatury i další evropské listy. Například německý Die Welt, italská La Stampa, španělský list ABC nebo francouzský France Soir.

První oběť aféry

Majitel posledně jmenovaných novin za to ve čtvrtek propustil ředitele listu."Rozhodl jsem se sesadit Jacquesa Lefranka z funkce předsedy a ředitele listu jako výraz velkého respektu vůči vírám a soukromým přesvědčením každého jednotlivce," vysvětlil v prohlášení majitel, francouzsko-egyptský podnikatel Raymond Lakah.

Ideologický spor už má i svoje obchodní důsledky. Dánové začínají pociťovat ztráty v obchodu s islámským světem. Firmy v Saúdské Arábii se zatím předhánějí v tom, aby na inzertních stránkách novin daly najevo, že výrobky, které nabízí, nepocházejí z Dánska a že se k bojkotu dánských produktů připojují .

Proti karikaturám Mohameda se protestuje například i v Indonésii nebo Pákistánu.