Hlavní podněcovatelkou násilí byla jeho pětapadesátiletá babička, která se k rodině se čtyřmi dětmi v roce 2003 přistěhovala. Svědkové ji popsali jako chladnou, násilnickou a tyranskou ženu. Po vynesení rozsudku řekla, že nemá co dodat, a na rozdíl od ostatních obžalovaných se ani formálně nekála.

Matka dítěte, její dcera, si s ní zřejmě moc nezadala. Jedné sousedce prý řekla: "Už mám toho blbečka po krk, zabiju ho." Nicolase pravidelně mlátil i její bratr. Nejméně brutální byl otec dítěte, který ale nebyl schopen vzepřít se své tchyni.

Chlapec trpěl za to, že byl údajně příliš neklidný a že se prý pomočoval. Při procesu vyšlo najevo, že posledních 48 hodin života strávil přivázaný ke stolu psaním tisíců řádků "trestu", bylo mu bráněno ve spánku a byl bit, kdykoli pozvedl hlavu. Zemřel na krvácení do mozku, dehydrovaný a s celým tělem pokrytým modřinami.

Rodina, která žila v nuzných podmínkách na štrasburském předměstí, má ještě tři dcery, z nichž nejmladší, dnes devítiletá, byla také týrána. Všechny tři teď žijí v dětském domově.