Olmert nedávno řekl, že po středečním hlasování a izraelských volbách chystaných na březen je židovský stát připraven opět zasednout k jednacímu stolu s Palestinci. Ani tajné služby ale nevěstily, že se potenciálním partnerem pro rozhovory stanou militantní islamisté. S nimi prý Izrael za jednací stůl nezasedne, dokud nesloží zbraně a nezřeknou se snahy o zrušení židovského státu.

Vlivný šéf bezpečnostního výboru izraelského parlamentu Knesetu Juval Steinitz prohlásil, že chybou Izraele bylo už to, že vůbec dopustil volby za účasti Hamásu. Opoziční pravicový blok Likud tvrdí, že triumf radikálů je jednoznačným důsledkem letního stažení armády a osadníků z pásma Gazy. "Dnes je jasné, že kdykoli Izrael ustoupí, Hamás posílí," prohlásil poslanec Gideon Sa'ar z Likudu.

Šaronův nástupce pod tvrdou kritikou

Effi Eitam ze židovské nacionalistické Národní jednoty prohlásil, že "představitel Hamásu Mahmúd Zahár by měl poslat Olmertovi kytici za to, že vzdal válku proti teroru". Olmert přitom právě v úterý řekl, že Izrael bude muset vyklidit i další území na západním břehu, což podle Likudu ukazuje "naprostou slepotu tváří v tvář realitě".

Také Josi Bejlin z levicového bloku Jahad-Merec se domnívá, že Hamás stažením z Gazy posílil. Chyba prý ale byla v tom, že tento jinak žádoucí proces, nastartovaný premiérem Arielem Šaronem, byl jednostranný, a nikoli dojednaný s palestinským vedením.

Vůdce levicové Strany práce Amir Perec vyloučil jakékoli rozhovory s Hamásem. "Nemáme v úmyslu takové rozhovory umožnit, nemluvě o tom, aby nás do toho někdo tlačil," řekl. Právě toho se obává například bývalý ministr zahraničí Silvan Šalom, podle nějž se Izrael brzy v tomto ohledu ocitne pod "enormním tlakem" ze zahraničí.