Článek
Poslední oběť našel na místě činu její podnájemník, mladý student, který zahlédl vražedkyni prchat z místa činu na dělnickém předměstí hlavního města. Zavolal policii, která pachatelku o několik bloků dále dopadla.
Barrazová se přiznala policistům i k dalším vraždám, ale uvedla, že neví kolik jich bylo. Podle detektivů je jasné, že je pachatelkou sedmi vražd, ovšem obětí mohlo být až 22.
Policisté zjistili, že otisky prstů Barrazové se shodují s otisky zjištěnými v bytech pěti předchozích obětí. Shodovalo se i provedení činu. Vražedkyně si vybírala osamělé ženy, navštěvovala je přes den a vydávala se za sociální pracovnici nebo za člověka, který jim nosí nakoupené potraviny. Občas je navštívila už dříve.
Škrtila staré ženy šátky, punčochami a v jednom případě i telefonní šňůrou. Prý to dělala ze vzteku na ně. Své oběti pak nechala v křesle nebo na posteli.
Z bytů většinou ukradla několik drobností, často předměty náboženské povahy. Právě pro sériové vtahy je typické, že si odnášejí drobnosti, aby si na čin uchovali vzpomínky.
Policisté hledali muže
Policie dlouho nemohla přijít na stopu pachatele, za kterého považovala muže nebo transvestitu, protože svědci zdůrazňovali robustní postavu možného pachatele oblečeného do ženských šatů. Nasvědčoval tomu i způsob provedení činů. Proto bylo často připomínáno monstrum z Montmartru, transvestita, který v letech 1984 až 1987 zabil o 21 let starší Pařížanku.
Urostlá bývalá zápasnice vystupující pod jménem Tichá dáma v posledních letech prodávala na zápasech praženou kukuřici.