Článek
Menší politická uskupení podpořila kabinet, protože se nechala vystrašit hrozbou předčasných voleb. Podle ústavy by totiž mohl prezident rozpustit parlament a vyhlásit volby v případě, že by zákonodárci státní rozpočet nepřijali včas.
Teď se zákon o rozpočtu dostane do horní komory polského parlametu, do Senátu. A to je místo, kde vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) drží většinu křesel.
Hrozba voleb ale ještě není úplně zažehnána. Premiér Marcinkiewicz prý bude požadovat, aby Senát zrušil některé pozměňující návrhy přijaté poslanci. "Budeme chtít zvrátit špatná rozhodnutí," uvedl.
Pokud premiér se svým požadavkem uspěje, bude to v praxi znamenat, že parlament rozhodně nestihne přijmout zákon v termínu. Prezident tak bude mít právo - nikoli povinnost - vyhlásit volby.
Jenže, polský prezident je trumfem, který v ruce drží předseda vládní strany PiS Jaroslaw Kaczyński. Nejvyšší úřad v zemi totiž loni v prosinci obsadil jeho bratr-dvojče Lech Kaczyński. Není pochyb o tom, že prezident udělá všechno pro to, aby vládu a zájmy svého bratra nepoškodil.
Liberálové při debatě ostrouhali
Během osmihodinové rozpravy poslanci projednali více než 200 pozměňujících návrhů. Většinu z nich předložila nejsilnější opoziční formace, liberální Občanská platforma (PO). Sejm, tedy dolní komora parlamentu, ale všechny její návrhy zamítl.
"Jsme zklamáni. Rozpočet ve schválené verzi neřeší žádné důležité problémy," míní předseda Občanské platformy Donald Tusk.
Prošly naopak pozměňující návrhy předložené menšími opozičními stranami. "Možná to není vysněný rozpočet, ale dává určité prostředky na sociální sféru, na infrastrukturu a na zemědělství," obhajoval předlohu šéf Sebeobrany Andrzej Lepper.
Aktuální návrh zákona o státním rozpočtu předpokládá, že Polsko bude letos hospodařit s deficitem téměř 31 miliard zlotých (zhruba 227 miliard korun). Příjmy by podle návrhu měly činit 194 miliard zlotých a výdaje kabinet asi 225 miliard.