Situace v Íránu znepokojuje i Evropu. Ve čtvrtek se některé státy a Evropská unie shodly, že chtějí do řešení otázky íránského jaderného programu zapojit Radu bezpečnosti OSN. Írán ale upozornil, že pokud se to stane, přestane dobrovolně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Mezinárodní společenství se bojí toho, že Teherán chce získat jadernou zbraň. [celá zpráva]

Riceová sice zatím možný americký zásah přímo v Íránu popřela, ale zároveň vyhýbavě odpověděla reportérovi americké televize CBS na otázku, zda může použití síly proti možné nové jaderné mocnosti vyloučit. "Prezident Spojených států nikdy zcela nevyloučí žádnou ze spektra možností, které má k dispozici, a nikdo by ani nechtěl, aby to udělal," prohlásila.

Evropské rozhodnutí Riceová už během čtvrtka podpořila a prohlásila, že Washington je "vážně znepokojen" tajnými jadernými operacemi Íránu a "jeho nebezpečným vzdorem celému mezinárodnímu společenství". OSN musí žádat zastavení jaderného programu Teheránu, dodala.

Írán: máme vůli jednat

Generálního tajemníka OSN Kofiho Annana ve čtvrtek íránské úřady ujistily, že mají stále zájem o svém jaderném programu jednat. Annan se na briefingu v newyorském sídle OSN odvolával na asi čtyřicetiminutový telefonát s hlavním íránským vyjednávačem v otázce jaderného programu Alím Laridžáním.

Šéf OSN v rozhovoru vyzval Teherán, aby se vyhnul eskalaci, prokázal zdrženlivost a dal šanci jednání. Laridžání ujistil, že Íránci mají zájem o seriózní, konstruktivní a časově vymezené rozhovory. Podle Annana poznamenal, že Teherán naposledy vyjednával 2,5 roku, ale bezvýsledně.

Teherán trvá na tom, že jako signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní má právo mít důvěru a vyvíjet jaderné technologie pro civilní účely jako jiné státy. Ujišťuje přitom, že nehodlá vyvíjet atomovou zbraň. Tím si ale svět není moc jistý. V Íránu vládnou radikální muslimové, kteří se zcela otevřeně staví proti demokratickým principům.