Policie dostala zprávy o 56 teroristických atentátech chystaných údajně právě na tento den. Podle armádních zdrojů citovaných deníkem Haarec je hodlají spáchat skupiny podporované Sýrií a Íránem. Cílem má být zmařit naděje na obnovu palestinsko-izraelských diplomatických kontaktů.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Moše Jaalon dnes v rozhovoru prohlásil, že palestinské protiizraelské povstání má svůj vrchol za sebou. Povstání trvá 31 měsíců a vyžádalo si přes 3000 životů.  

Izrael se postupně stává bezpečnějším místem

Bezpečnostní situace se podle Jaalona v Izraeli za minulý rok zlepšila, i když stále umírají lidé. "Práce izraelské armády a bezpečnostní služby proti terorismu je mnohem účinnější než v minulosti," řekl. K plánům nového palestinského premiéra Mahmúda Abbáse, který slíbil teroristům válku, je ale skeptický. "Víme o jeho záměrech, ale zatím neudělal nic. Musí přeorganizovat bezpečnostní služby a odzbrojit (radikální skupiny) Hamas a Islámský džihád. Palestinská samospráva už nemůže řečnit, ale jednat a ukázat výsledky," dodal. Přesto věří, že konflikt s Palestinci je politicky řešitelný.  

Izraelský prezident Moše Kacav u příležitosti svátku ve středu přijme generály, kteří bojovali v arabsko-izraelské válce v roce 1948. Mezi vyznamenanými mají být premiér Ariel Šaron a bývalý prezident Ezer Weizman. Armáda ve středu zpřístupní veřejnosti své námořní základny v Haifě a Ejlátu.

Co se odehrálo před 55 lety

Po skončení druhé světové války začalo do britské mandátní Palestiny přijíždět mnoho Židů z celého světa a britská správa se rozhodla, že území vrátí OSN. Světová organizace dospěla 29. listopadu 1947 k rozhodnutí, že v Palestině vznikne židovský a palestinský stát a posvátný Jeruzalém zůstane pod mezinárodní správou. Palestinci to odmítli a tak v den odchodu britských jednotek 14. května 1948 vznikl pouze Stát Izrael. (Obyvatelé Izraele slaví tento den podle židovského kalendáře, čímž se datum neustále posouvá). Sen mnoha generací Židů z celého světa o vlastním státě se tak naplnil.

Nezávislost Státu Izrael vyhlásil David ben Gurion, čelní postava židovské komunity v britské Palestině a pozdější první izraelský premiér. Tento akt byl následně stvrzen deklarací. 

Celá deklarace má čtyři části. V první se mluví o židovské historii, o boji Židů za svou vlast a potřebě mezinárodního uznání tohoto práva. Druhý díl vyhlašuje nezávislost a třetí vypočítává základní práva (svobody, spravedlnosti, míru a rovnosti sociálních a politických práv) nového státu. Poslední část vyzývá Araby na území Izraele i v okolních státech k vzájemnému udržování míru a dobrému sousedství.

Tato část se ovšem dosud nenaplnila. Po 11 minutách od založení uznaly Stát Izrael USA, později i Sovětský svaz (Československo 19. května), ale po pouhých sedmi hodinách odstartovaly egyptské bojové letouny v první válečné akci proti Izraeli. Za 50 let vybojoval židovský stát pět válek a mnoho lokálních konfliktů, při nichž padlo výše zmíněných 21 540  izraelských vojáků (a vojaček). V první, nejkrvavější válce o nezávislost (1948 - 1949), kdy mladý stát napadly armády pěti okolních arabských zemí, padlo 6 300 vojáků.

Bohatá a složitá historie

V 50. letech se Izraeli podařilo podepsat reparační dohody s Německem. Po počátečním nadšení ochladly vztahy se SSSR a v roce 1953 byly přerušeny úplně. Na podzim 1956 vypukla suezská krize, při níž Izrael obsadil pásmo Gazy a Sinajský poloostrov. Obě území vrátil o rok později.

Do povědomí veřejnosti se silně zapsala tzv. šestidenní válka v červnu 1967, při níž Izrael po výhrůžkách ze strany arabských zemí obsadil jordánský západní břeh Jordánu i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.

V sedmdesátých letech se kromě čtvrté izraelsko-arabské (jomkippurské) války v říjnu 1973 a zvýrazněné aktivity palestinských teroristů (smrt 11 izraelských sportovců na OH v Mnichově) podařilo uzavřít první mírovou smlouvu mezi Izraelem a arabskou zemí, jíž byl Egypt. Jeho prezident Anvat Sadat vykonal v říjnu 1977 historickou návštěvu Izraele, po které v březnu 1979 následoval podpis tzv. campdavidské mírové smlouvy. V květnu 1977 také vystřídal pravicový blok Likud u moci 29 let vládnoucí levici. 

V osmdesátých letech Izrael zahájil válečnou operaci "Mír Galileji", při níž pronikl do Libanonu, odkud byli vyhnáni Palestinci vedení Jásirem Arafatem, kteří podnikali teroristické útoky na Izrael.

Od ukončení stažení armády v červnu 1985 Izrael z "bezpečnostních důvodů" okupuje část území jižního Libanonu. Egyptu byl v dubnu1982 vrácen Sinajský poloostrov. V prosinci 1987 vypukla na obsazených palestinských územích šestiletá intifáda (lidové povstání proti Izraeli). V devadesátých letech Izrael podepsal mírovou dohodu s Jordánskem a Palestinci a na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy vznikla palestinská autonomie.