"Nejprve je třeba vyčkat předložení písemného odůvodnění rozsudku, potom je přezkoumáme a předneseme argumenty. Vše ostatní by byla spekulace," řekl státní zástupce Konstantin Kuchenbauer po jednání.

Žalobce pro Nižňaského žádal trest doživotního vězení, obhájce chtěl zproštění viny. Nižňanský byl již za válečné zločiny odsouzen v bývalém Československu v 60. letech v nepřítomnosti k trestu smrti a z tehdejších protokolů i vycházeli i v Mnichově.

Proces začal loni v září a z plánovaného měsíce se protáhl, k čemuž přispěla nutnost vyslechnout svědky na Slovensku, neboť už nebyli schopni přijet k soudu. Ten také vycházel z protokolů k procesu v Československu.

Ladislav Nižňanský působil koncem války v protipartyzánské jednotce Edelweiss. Kuchenbauer jej v závěrečné řeči obvinil z aktivního podílu na masakrech slovenského civilního obyvatelstva, likvidaci sám nařizoval.

Nižňanský vždy vinu popíral

"Doufal jsem, že dosáhnu spravedlnosti," řekl novinářům Nižňanský, který vyhlášení rozsudku sledoval bez viditelného citového pohnutí.  "Ulevilo se mi. Po těch dvou letech duševního napětí bych chtěl nejprve poděkovat své ženě, která to všechno prodělala se mnou," dodal.

Nositel Železného kříže 1. třídy Nižňanský namítal, že se členem Edelweiss stal z donucení a nehrál v jednotce aktivní roli. Na místě masakrů prý ani nebyl.

Někteří svědci, kteří v 60. letech tvrdili, že Nižňanský nařizoval likvidaci, své výpovědi odvolali s tím, že byly vynuceny pod nátlakem mučením. Na jaře byl dokonce Nižňanský propuštěn z vazby.

Nižňanský odešel po válce na Západ, kde pracoval mimo jiné pro americkou tajnou službu a později pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Zklamání pamětníků

Rozsudek zklamal pamětníky z Ostrého Grúně a Kžaku. "Jak se to mohlo stát? Čekala jsem, že ho jistě odsoudí," podivila se šestasedmdesátiletá Gizela Benčová z Kžaku, která je jednou ze tří žijících svědků řádění německého komanda.

Jeden z hlavních svědků obžaloby proti veliteli komanda Edelweiss František Debnár se dozvěděl o rozhodnutí soudu v době, kdy je vážně nemocen a upoutaný na lůžko. Podle manželky Ireny Debnárové podobný verdikt po průběhu procesu očekával. "Samozřejmě je z toho zklamán, ale už se s tím dopředu smířil. Byla to jen kamufláž německých soudů," řekla Debnárová.

Starosta Ostrého Grúně Ján Repiský v odvolání německého státního zástupce proti rozsudku nevěří. "Jsem velmi zklamán a naši občané dvojnásob. Vkládal jsem určitou naději do německých vyšetřovatelů. Byli to mladí lidé nepoznamenaní minulostí. Nadějím na spravedlnost je však konec."