"Právo účastnit se voleb mají všechny strany, ale musí existovat určité zásady platné pro všechny," řekl Solana v Tel Avivu novinářům. "Bylo by těžké mít jako partnera pro budoucnost uskupení, které neodsuzuje násilí."

Palestinská vláda dostává ze zahraničí asi polovinu svého rozpočtu, od Unie má v příštím roce mít 312 miliónů dolarů (na 8 mld. Kč). "Bylo by obtížné, aby palestinské samosprávě tyto peníze dál chodily. Daňoví poplatníci v EU a členové Evropského parlamentu by nemohli takovou politiku podporovat."

Hamás sílí, Fatah ztrácí

Chystané volby Palestinské legislativní rady budou teprve druhými v historii samosprávy. V těch prvních v roce 1996 ale Hamás nekandidoval, neboť zcela odmítal politický systém vzešlý z dohod Arafatova vedení s Izraelem.

Dosud dominantní hnutí Fatah ztrácí, což jasně ukazují výsledky rozfázovaných komunálních voleb v Palestině. Ve čtvrtek získali islamisté 73 procent v Nábulusu, dosavadní baště Fatahu. Ten měl jen 13 procent. Také v celkovém měřítku už žije na územích ovládaných Hamásem 1,1 miliónu lidí, zatímco pod radnicemi vedenými Fatahem jen 700 tisíc.  V poslední době se navíc vyhrotily rozbroje ve Fatahu; minulý týden jeho "mladá garda" kolem Marvána Barghútího (vězněného v Izraeli) vytáhla do připravovaných voleb s vlastní kandidátkou.  [celá zpráva]

Ačkoli jak pro hlavní proud Fatahu, tak pro Budoucnost představuje Hamás největší hrozbu, přední člen odštěpenecké frakce Kadúra Fáris v neděli řekl, že prezident Mahmúd Abbás nebude islamistům v kandidatuře bránit. "Bylo by to v rozporu s palestinskými zákony," řekl Izraelskému rozhlasu. "Navíc nebudeme směrovat naši vnitřní politiku podle toho, co se rozhodne v americkém Kongresu."

Hamás vadí Izraeli i USA

V Izraeli se od léta objevují úvahy o tom, že bude-li Hamás kandidovat do parlamentu, židovský stát konání voleb vůbec neumožní. Ministr zahraničí Silvan Šalom ve čtvrtek varoval, že úspěch hnutí ve volbách by palestinská území přetvořil v "Hamástán" a veškerý vývoj a vyhlídky na mírové řešení by "uvrhl o 50 let zpátky".

Také Sněmovna reprezentantů USA v pátek pohrozila zmrazením peněz a odhlasovala rezoluci, podle níž "teroristickým skupinám jako Hamás by nemělo být umožněno voleb se účastnit".

Čím láká Hamás voliče

Pozorovatelé se shodují, že úspěch Hamásu vychází hlavně z jeho pověsti organizace, jež není zkorumpovaná jako dosavadní mocenské špičky a činitelé Fatahu. Kandidující jednička Hamásu Ismáíl Haníja USA podle BBC obvinil, že používají dvojí metr. "Nemají na demokracii zájem, a pokud ano, tak jen proto, že nehodlají respektovat její výsledky."

 V Hamásu se v posledních letech projevila existence dvou názorových proudů - radikálů a pragmatiků, kteří už přinejmenším v zákulisí operují s existencí židovského státu jako s faktem, s nímž se hnutí smířilo. Komentátor izraelského listu Ha'arec Danny Rubenstein upozornil, že i samotné vedení Hamásu si uvědomuje složitost situace, kdy s případným zapojením do vlády bude muset činit i kompromisy, neboť  dvě třetiny Palestinců požadují klid zbraní a soužití dvou států.