U Sok-hwang v pátek věrohodnost výzkumu obhajoval. Nicméně požádal vydavatelství časopisu Science, ve kterém vyšel v květnu zásadní článek o jeho výsledcích, aby text stáhnul kvůli problematickým fotografiím, jež jej doprovázejí. U Sok-hwangův tým předtím upozornil list na to, že snímky, na nichž měly být buněčné řady rozličného charakteru, jich obsahují několik se stejnou DNA.

Vědec tak zareagoval na to, že spoluautoři článku se začali od něho tento týden distancovat. Gerald Schatten z Pittsburské univerzity dopisem požádal, aby nebyl uváděn jako spoluautor s tím, že zjistil, že "některé části zprávy mohly být zfalšované". Podle korejské televize pak jiný vědec tvrdil, že jej U Sok-hwang nutil, aby ve své laboratoři zfalšoval výsledky testů. Devět z 11 dodaných namnožených buněčných řad bylo prý falešných a u dvou zbývajících byla autenticita nejasná, uvedl dotyčný vědec.

Informace zveřejněné ve čtvrtek značně zpochybnily výsledky U Sok-hwangovy práce - letošního údajného průlomového klonování psa a loňského údajného klonování prvního lidského embrya pro účely výzkumu. Publikováním těchto výsledků práce, nyní zpochybněných, se U Sok-hwang stal světoznámým.

Vědec se brání

U Sok-hwang, který byl nedávno hospitalizován kvůli přepracovanosti, na vlastní tiskové konferenci prohlásil, že může své pokusy s kmenovými buňkami zopakovat, a prokázat tak jejich pravost. Nebude to však hned, protože pět zmražených kmenových buněk, které má k dispozici, je teprve ve stadiu postupného rozmrazování. Výsledky očekává do deseti dnů.

U Sok-hwang poprvé narazil letos v listopadu, když byl nucen uznat, že pro výzkum použil vajíčka, která darovaly jeho dvě spolupracovnice. To bylo považováno za neetické a neobjektivní, a proto se vzdal veřejného působení. Odešel z vedení světové banky kmenových buněk a ze všech státních a soukromých organizací.

Podle rektorky soulské univerzity předloží revizní tým v pondělí členům U Sok-hwangovy výzkumné skupiny podrobný dotazník, který má napomoci dopátrat se pravdy. Pokud U Sok-hwangův tým bude při vyšetřování spolupracovat, může komise dojít k závěrům do jednoho nebo dvou týdnů.

Mocné kmenové buňky

Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo  napravit poškozené tkáně. Dosud se předpokládalo, že U Sok-hwang dosáhl průlomového výsledku klonováním kmenových buněk, které byly uzpůsobeny přímo konkrétním osobám, v tomto případě vážně postiženým pacientům.

Jeho prý tým sloučil dědičný materiál z kožních buněk pacientů a vaječné buňky bez jádra od dárkyň. Tím prý vznikla embrya v raném stadiu (blastocyty), z nichž údajně výzkumníci získali pro každého pacienta konkrétní linii kmenových buněk. Reálnost všech těchto výsledků se nyní prověřuje.

Na událost reagovala již jihokorejská vláda a odborná zdravotnická veřejnost. Kabinet hodlá počkat na výsledky šetření, než přistoupí k blíže neupřesněnému protiopatření. Vláda na U Sok-hwangův výzkum věnovala kolem 25 milionů dolarů (600 miliónů korun).