Na hlavami účastníků se objevoval transparent se slovy "Kdo bude další, pane Bašáre?," který vinil z atentátu syrského prezidenta Bašára Asada. Také politik Valíd Džumblát, který se manifestace účastnil, řekl: "Syrská vláda musí padnout a musí stanout před soudem. Ten člověk (syrský prezident Bašár Asad) v Damašku je nemocen. Zůstane-li u moci, nebude na Blízkém východě stabilita."

Lidé za rakví nesli libanonské vlajky a volali protisyrská hesla. Směřovali před sídlo deníku An-Nahár, který Tuaní vedl. Dav také žádal demisi libanonského prezidenta Emila Lahúda, který patří mezi stoupence Sýrie. "Lahúde, styď se a odstup," volali lidé.

Tuaní je třináctou obětí politických útoků, které v únoru zahájil atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího a třetím zavražděným novinářem, jenž zastával protisyrské názory. Libanon požádal o mezinárodní vyšetření Tuaního vraždy. 

Nitky vedou do Damašku

Sýrie je viněna i z Harírího vraždy. Že je do ní zapletena, plyne to i z druhé zprávy komise OSN, kterou v úterý její vedoucí Detlev Mehlis předložil radě bezpečnosti. Nitky vedou k libanonským a syrským tajným službám.

Pokud by skutečně vyšlo najevo, že příkaz k zabití Harírího přišel z Damašku, mohlo by to dokonce vést k pádu režimu, který platil dlouhou dobu za jeden z nejstabilnějších v regionu. Přestože je Mehlis ve své nové pracovní zprávě při jmenování konkrétních osob ještě obezřetnější než v průběžné zprávě z října, mnozí Libanonci přesto soudí, že jeho druhá zpráva podporuje tezi syrského spiknutí.

V Damašku ale shledávají Mehlisovu zprávu "slabou". "Nenabízí žádné překvapení a dokonce i vláda očekávala více," soudí Ajmán Abdal Núr, provozovatel internetového fóra, v němž se dostávají ke slovu i kritici režimu.

V oficiálním stanovisku už v pondělí Sýrie odmítla vinu v případě smrti Tuaního i Harírího.