Článek
"Hrozba ze strany Íránu je pro nás existenční záležitostí, neboť jde o zemi, která vyhlásila záměr zničit Izrael a vyvíjí nástroje k provedení této destrukce," prohlásil Netanjahu. "Proto budu pokračovat v odkazu (bývalého premiéra) Menachema Begina, který Iráku zabránil v získání jaderné zbraně smělou a odvážnou akcí," dodal Netanjahu v Izraelském rozhlase a řekl, že by v tom podpořil bez ohledu na jejich politické neshody i premiéra Šarona.
Na Netanjahuovy pohrůžky útokem včera zareagoval přes agenturu ISNA mluvčí íránské diplomacie Hamíd Rezá Ásefí. "Sionistický režim si je dobře vědom, že pokud by tuto ohromnou chybu učinil, reakce by byla zničující. Podobné hrozby jen ukazují, že Izrael tahá v zákulisí za nitky a snaží se mezinárodní společenství vmanévrovat k zavední sankcí proti Íránu."
Írán blízko jaderné zbraně
Netanjahuovy výroky přišly jen pár hodin před tím, než se na stáncích objevilo pondělní vydání britského listu The Independent, v němž šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej prohlásil, že pokud Írán zprovozní závod na obohacování uranu v Natanzu, bude teheránský režim jen pár měsíců od získání jaderné zbraně.
"Pokud začnou s obohacováním, půjde o vážnou záležitost pro celé mezinárodní společenství," řekl Baradej k technologickému postupu, jehož vývoj Írán loni pozastavil kvůli vyjednávání s Evropskou unií. "Vím, že chtějí mít celý cyklus (výroby paliva). A vím také, že jeho dosažení znamená, že země bude jen měsíce od získání jaderných zbraní, což neplatí jen pro Írán, ale i pro kohokoli jiného."
Írán trvá na tom, že celý svůj zamýšlený jaderný program má ryze pro mírové účely a poukazuje, že ani v obohacování uranu mu nebrání žádné mezinárodní závazky. "Írán nechce sestrojit jadernou bombu, nedovoluje mu to ani náboženství," řekl v neděli šéf Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Lárídžání. "Ti, kdo použili atomovou bombu v Japonsku, nejsou oprávněni zakazovat nám jadernou technologii."
"Diplomacie asi selže"
V Izraeli vyjádřilo několik politiků a bezpečnostních činitelů skepsi nad nadcházejícími rozhovory mezi Íránem a EU, od nichž si Západ slibuje, že se Teherán obohacování na svém území vzdá. Šéf vojenské rozvědky Aharon Ze'evi prohlásil, že "pokud mezinárodní společenství s diplomacií neuspěje do března 2006, nebude mít smysl pokračovat v jednání a bude možné říci, že diplomacie selhala". I z těchto slov někteří pozorovatelé vyvodili, že Ze'evi naznačuje možnost vojenské akce už v dubnu.
Izrael vyvozuje údajný zájem Íránu zničit židovský stát z výroků předních činitelů teheránského režimu. "Dá-li bůh, na vymazání Izraele brzy dojde díky moudrosti palestinského národa," řekl v říjnu konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Postoj Íránu
Íránští představitelé ale tvrdí, že USA a Izrael nepravdivě vykleslují politiku Teheránu. "Nechceme nic řešit válkou, jen dialogem," řekl Právu přední konzervativní poslanec Hamíd Rezá Hádží Bábáí. "Amerika a Izrael ale vždy čekají na cokoli, co vytvoří kolem Íránu problém. Chtějí tak znevážit i fakt, že Ahmadínežád byl zvolen tak velkým množstvím lidí."
Zároveň ale představitelé Teheránu říkají, že Ahmadínežád neřekl nic nového. "Sionistický režim je silou, která okupuje cizí zemi," řekl Bábáí. "Prezident jen potvrdil tento náš dlouhodobý postoj, který je už předem daný. Žádný prezident nemůže změnit naši zahraniční politiku, tu podle ústavy určuje nejvyšší vůdce, tedy ájatolláh Alí Chámeneí."
Chámeneí přitom např. v prosinci 2000 v íránském rozhlase řekl, že Izrael je "zhoubným nádorem na Blízkém východě". "Naše pozice byla vždy jasná. Opakovaně jsme řekli, že tento tumor by měl být z regionu odstraněn," řekl klerik s tím, že palestinská kauza je věcí celého muslimského světa. "Palestinští uprchlíci by se tam měli vrátit a muslimové, křesťané a židé - s výjimkou židovských přistěhovalců - by si mohli zvolit vládu."