V případě změn by se zákon znovu vrátil poslancům, kteří mají právo posledního slova. Ve Sněmovně pro předlohu hlasovalo 77 zákonodárců, proti bylo 62, sedm poslanců se zdrželo. Schválení zajistily hlavně hlasy socialistů a zelených, jakož i části liberálů, především z Flander.

Proti hlasovali křesťanští demokraté a zástupci krajní pravice ze strany Vlámský zájem. Belgie se předloni stala po Nizozemsku druhou evropskou zemí, která gayům a lesbičkám umožnila nejen registrované partnerství, ale i sňatky postavené na roveň heterosexuálním manželstvím. Adopcí se to ale dosud netýkalo.

Obě strany argumentují především zájmy dětí. Podle stoupenců změny by mnohdy šlo jen o legalizaci faktického stavu, kdy se homosexuální pár stará o potomky z předchozích svazků, anebo z umělého oplodnění, ale tyto děti čelí faktické diskriminaci. Naopak odpůrci považují roli klasické rodiny či heterosexuálních svazků při výchově dětí za nenahraditelnou.

Adopce jsou i v tzv. katolickém Španělsku

Adopce dětí či alespoň osvojování partnerových potomků podle Mezinárodního sdružení lesbiček a gayů ILGA zatím v Evropě umožňuje Británie, Švédsko, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko a Island. Podle jiných zdrojů smějí osvojit si či vzít partnerovo dítě do pěstounské péče také gayové a lesbičky v Německu a Norsku.

V ČR se něco podobného zatím nemůže stát. Už pouhé návrhy na registrované partnerství vyvolávají zuřivý odpor u poslanců KDU-ČSL a ani ostatní strany nejsou jednoznačně pro. O uzákonění adopcí se neuvažuje. Češi ale jinak vykazují velkou toleranci k homosexualitě. Nejméně tolerantní jsou k homosexuálům v Polsku.