"V zájmu zlepšení velení a schopnosti Unie jednat jako NATO přijmou do budoucna zúčastněné státy kroky, jež umožní, aby nejpozději do roku 2004 vznikly společné ozbrojené jednotky schopné v případě nutnosti ihned zasáhnout," uvedli belgický premiér Guy Verhofstadt, francouzský prezident Jacques Chirac, lucemburský předseda vlády Jean-Claude Juncker a německý kancléř Gerhard Schröder v závěrečném čtyřstránkovém usnesení přijaté minisummitem.

S návrhem přišla Belgie

"Chceme-li být vidět na mezinárodní scéně, předejít rozpolcení EU, k němuž došlo během irácké krize, musíme mít nástroj, jako jsou evropské vojenské sily," řekl ke schůzce čtyřky Verhofstadt. "V opačném případě nebude zahraniční politika Unie věrohodná," dodal. S myšlenkou vytvořit armádu Unie jednající nezávisle na NATO formálně přišla právě Belgie, kde Severoatlantická aliance paradoxně sídlí.

Minisummit rebelů v Paláci Egmont trval přes dvě hodiny. Předcházela mu řada varování z Londýna a Washingtonu o možném prohloubení krize mezi Evropou a Spojenými státy. Spojencům z války v Iráku se nelíbí zejména vytváření duplicity center světové moci. "Znepokojuje nás, že by měly vznikat další kapacity, ale bez dalších zdrojů. A stejně tak nás zneklidňuje nebezpečí nezbytného dublování," prohlásil mluvčí aliance Yves Brodeur.

"Zůstáváme i v NATO"

Základem budoucích jednotek Unie se mají stát vyčleněné francouzsko-německé ozbrojené síly doplněné belgickými elitními výsadkáři a lucemburskými průzkumníky. Na základě bruselského usnesení vznikne také jednotné velitelství koordinující jejich činnost. "Armáda může být kdykoli doplněna vojáky z jiných evropských států," uvádí dále čtyřka v závěrečném prohlášení.

Obvinění, že tím jdou proti zájmům NATO, se pokoušeli během dne vyvrátit Schröder i Chirac. Při setkání v bruselském hotelu Hilton dávali jasně najevo, že nechtějí přilévat olej do ohně napjatých vztahů s USA. Několikrát zdůraznili, že obranná iniciativa neoslabí transatlantické vazby, ale naopak je posílí. "USA zůstávají partnerem, i když máme názorové rozdíly," uvedl Schröder. "Nemáme uvnitř NATO příliš Ameriky, máme málo Evropy," dodal kancléř. "I nadále se pochopitelně nezříkáme odpovědnosti v NATO," doplnil ho Chirac.

Washington je proti, zbytek EU zaskočen

Washington ale výroky nepřesvědčily. Ministr zahraničí USA Colin Powell v projevu před Senátem konstatoval, že čtyřka vytvořila "určitý plán na vznik jistého druhu velitelských struktur". "My ale žádná nová velitelství nepotřebujeme. Potřebujeme jen větší kapacitu a zhodnocení existujících struktur a sil včetně vybavení, které potřebují," zdůraznil poté pro agenturu Reuters.

Čtyřka se také usnesla, že společný návrh nové podoby obranného partnerství projednají se spojenci z NATO a EU o víkendu na zasedání ministrů zahraničí Unie, a pak na jejím summitu v Soluni 20. června. Očekávaný ostrý průběh diskuse předznamenal už včera britský ministr obrany Geoff Hoon, jenž poznamenal, že "není možné, aby malá skupina zemí udávala cestu, aniž by se ohlížela na (existující) konsenzus" v rámci Unie.