Mnoho dětí - pro srovnání tolik, kolik činí předškolní populace velké země, jako je Japonsko - umírá na vyléčitelné infekce, zejména na průjem, zápal plic, malárii a spalničky.

V subsaharské Africe se podle zprávy FAO v letech 2000 až 2002 zvýšil počet podvyživených lidí na 203,5 miliónu ze 170,4 miliónu před deseti lety. Hlad a podvýživu dokument řadí mezi hlavní příčiny chudoby, negramotnosti, nemocnosti a úmrtnosti v rozvojových zemích.

FAO upozorňuje na to, že se nepodaří snížit do roku 2015 počet hladovějících lidí o polovinu proti letům 1990 až 1992. Tento cíl stanovil v roce 1996 světový potravinový summit a v roce 2000 byl přijat miléniovým summitem OSN mezi hlavní rozvojové cíle. "Budou-li všechny rozvojové regiony omezovat hlad nynějším tempem, dosáhnou miléniového rozvojového cíle pouze Jižní Amerika a Karibská oblast," uvedl generální ředitel FAO Jacques Diouf.

Důležité je vybudování infrastruktur

FAO soudí, že naději splnit úkol má asijsko-pacifická oblast, "jestliže v příštích několika letech pokrok o něco urychlí". Loni tato odborná organizace OSN uvedla, že v letech 2000 až 2002 trpělo hladem 852 miliónů lidí. Letos tento údaj neaktualizovala, sdělila však, že to učiní v příštím roce. "Většinu cílů, ne-li všechny... lze splnit, avšak jen tehdy, zdvojnásobí-li se úsilí a změní-li se priority," napsal Diouf. "Má-li se snížit počet hladovějících, je třeba se zaměřit na venkovské oblasti a na zemědělství, které je hlavním základem života na venkově," podotkl. 

FAO rovněž považuje za klíčový předpoklad pro boj s hladem vybudování infrastruktur, například silničních sítí, ve venkovských oblastech. Nemoci jako AIDS, malárie a tuberkulóza, které ročně zabíjejí šest milionů lidí, nejvíce postihují hladové a chudé, stojí ve zprávě.

Kvůli nemocem, ztrátě živitele, nákladům na lékařskou péči a pohřby a výdajům na výživu sirotků se hlouběji do bídy propadají miliony rodin. FAO uvedla, že 75 procent lidí, kteří trpí hladem a chudobou, žije ve venkovských oblastech chudých zemí.