Lidé byli z apokalypsy zděšeni, ale už v prvních dnech po kalamitě přicházela do Tater finanční pomoc, z níž velká část pocházela také z České republiky. Na pomoc Tatrám se v Česku vybralo přes 27 miliónů korun. Také rychlá finanční pomoc umožnila téměř okamžitý nástup firem a dobrovolníků, kteří se pustili do likvidaci kalamity.

Spory mezi ochranáři a podnikateli

Rok po přírodní katastrofě hlásí lesníci, že 90 procent kalamitního dřeva je zpracováno. Nasadili jsme na likvidaci kalamity pracovníky z celé republiky. Hrozily totiž ekonomické ztráty ze znehodnocení dřeva a rozšíření lýkožrouta," uvedl generální ředitel Státních lesů Karol Vinš.

Podnik zatím vytěžil 1,77 miliónů kubických metrů dřeva. V lesích zůstalo ještě 220 tisíc metrů krychlových dřeva, z nichž část zůstane na místě, protože leží v chráněných oblastech. Záchranáři zde těžbu nepovolili. Právě spor mezi lesníky, ochranáři, podnikateli a odpovědnými státními orgány o budoucnosti Tater je zatím nevyřešený.

Podnikatelé chtějí využít situaci na rozšíření sjezdovek a služeb v Tatrách. Ochranáři se obávají, že to Tatry poškodí a už nikdy nebudou jako dříve. Všichni jsou však jednotní v tom, že v Tatrách je potřeba místo smrkového lesa vysázet smíšený. Dodnes se podařilo znovu zalesnit 450 hektarů plochy.

Lesníci se stále obávají přemnožení lykožrouta, i když se podle jejich slov podařilo zlikvidovat až 40 miliónů těchto škůdců. "V tomto ohledu nám pomohlo deštivé léto," říkají lesníci. Podle odborníků potrvá revitalizace Tater až 15 let.

Oheň zničil 230 hektarů

Vážné důsledky pro Tatry měl také červencový požár, který se rychle šířil a zničil 230 hektarů polomů. Oheň se rozhořel pod popadanými stromy, co ztížilo hašení. Hasiči bojovali s požárem několik dní a nocí. Do hašení byly nasazeny dvě letadla Čmelák a tři vrtulníky. Podle pamětníků šlo o největší požár v Tatrách od roku 1941.