Ústavní soud zrušil možnost přijímat opatření ve prospěch určité rasy nebo etnika, čímž se v praxi mělo zabránit znevýhodnění souvisejícím s rasovým a etnickým původem.

"Slovenská ústava zvýhodňování lidí z důvodu jejich příslušnosti k určité rase nebo etniku výslovně zakazuje. Základní práva a svobody jsou podle ústavy zaručeny všem občanům bez ohledu na rasu a barvu pleti," upozornil ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. Připustil, že legislativa Evropské unie umožňuje tzv. pozitivní diskriminaci, ale ta může být přijata pouze v těch členských zemích, kde neodporuje ústavnímu pořádku.

Vláda kontra parlament

Antidiskriminační zákon napadla u Ústavního soudu vláda Slovenské republiky, kterou zastupoval právě ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. Odpůrcem byl slovenský parlament, který zákon schválil. Soud měl původně vynést verdikt začátkem května 2005, ale jednání bylo odročeno.

Zákon na Slovensku platí od července 2004 a zakazuje diskriminaci lidí na základě pohlaví, náboženského vyznání, národnosti, rasového původu, sexuální orientace a zdravotního stavu.

Přijetí zákona prosadila vládní Strana maďarské koalice, která v parlamentu zastupuje 500 tisícovou maďarskou menšinu žijící na jihu Slovenska. Proti normě vystupovalo především vládní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které namítalo, že na ochranu menšin by stačilo novelizovat některé již platné zákony. KDH se nelíbil ani zákaz diskriminace na základě sexuální orientaci.

Antidiskriminační zákon měl zabránit porušování práv Romů, kteří často nemohou získat práci kvůli barvě pleti.