Asi největší kritika se snesla na zamýšlený post evropského prezidenta, jehož institucí by se nahradilo současné půlroční rotující předsednictví. Evropské komisi (EK) je navíc trnem v oku zredukování počtu komisařů na třináct a zamýšlené zřízení sedmičlenného "kabinetu", jenž by mohl více redukovat pravomoci současného exekutivního aparátu.

"Komise je těmito návrhy zklamána. Zřejmě totiž nepřispějí k prosazení konsenzu v těchto složitých institucionálních otázkách," řekl mluvčí komise Stefan De Rynck. "Zvýšení počtu předsedů, místopředsedů, založení kabinetu jen přispěje k dalším zmatkům. Znásobování byrokracie je proti selskému rozumu," dodal.

Velké země ale spokojeny

Velké státy jako Británie, Francie či Španělsko jsou s návrhy šéfa Konventu spokojeny; naopak pro malé státy to byla "rána z čistého nebe". "Doufám, že šlo jen o provokaci, která měla vyvolat debatu," řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Podle Giscardových odpůrců jeho návrhy koncentrují moc do rukou velkých států, což je patrné i v tom, že jednomyslný souhlas bude převážně nahrazen hlasováním kvalifikovanou, dvoutřetinovou většinou. V praxi to znamená, že SRN a další dva větší státy by mohly zablokovat jakékoli rozhodnutí.

Po rozšíření bude totiž asi 450 miliónů obyvatel EU. Německo má přes 82 miliónů lidí, Francie 60 miliónů a Británie skoro 59 miliónů obyvatel. Podtrženo sečteno 201 miliónů, což stačí na zablokování jakéhokoli rozhodnutí Evropské rady. Ta by totiž potřebovala, aby příslušný návrh prošel, dvoutřetinovou většinu, což v unijní matematice představuje 300 miliónů obyvatel.

Giscard musí k posouzení konečný návrh předložit Evropské radě na summitu v řecké Soluni, který se odehraje 20. června. Konvent o návrzích bude jednat až na svých příštích zasedáních. Nicméně vzhledem k tomu, že k předešlé Giscardově práci přišlo na tisíc připomínek, lze očekávat, že tentokrát jich rozhodně nebude méně.