Hlavní obsah

Nobelovu cenu míru získala MAAE a její šéf Baradej

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

OSLO

Nobelovu cenu míru dostala v pátek v Oslu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její egyptský šéf Muhammad Baradej (63). Václav Havel opět cenu, na kterou je pravidelně nominován, nezískal.

Článek

Baradej po udělení ceny řekl: "Je to největší chvíle mé kariéry v MAAE, na kterou jsem velmi hrdý. Nikdy jsem nečekal, že bych se mohl dožít této chvíle. Pro organizaci jako je ta naše nemůže být většího ocenění."

Očekávalo se, že cenu dostane některá z organizací, které se zaměřují na jaderné odzbrojení. Letos uplynulo šedesát let od svržení prvních atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. (více ve speciálu 2. světová válka)

Norský Nobelův výbor ocenil přínos MAAE v boji za nešíření jaderných zbraní.  Organizace dohlíží na to, aby jaderné technologie nebyly využívány pro vývoj jaderných zbraní. Kontroluje též, aby se nešířil štěpný materiál a technologie umožňující výrobu jaderných zbraní.

Proč byla cena udělena MAAE

"V čase, kdy nebezpečí jaderných zbraní opět vzrůstá si norský Nobelův výbor přeje zdůraznit, že toto nebezpečí musí být pod nejširší mezinárodní kontrolou. Tento princip dnes nejjasněji ukazuje práce MAAE a jejího generálního ředitele," uvádí se ve zdůvodnění.

Výbor v něm především varoval, že "dnes vzrůstá nebezpečí, že se jaderné zbraně rozšíří do dalších států a dostanou se do rukou teroristických organizací". Proto je podle něj práce MAAE "nevyčíslitelně důležitá". 

Ve svém zdůvodnění výbor dále uvádí, že cena se uděluje za "úsilí zabránit tomu, aby jaderná energie byla zneužívána pro vojenské účely, a zajistit, aby jaderná energie pro mírové účely byla využívána co nejbezpečnějším způsobem".

Spory okolo Iráku a Íránu

Egypťan Muhammad Baradej stojí v čele MAAE osm let. Vystřídal Švéda Hanse Blixe. Často však bývá kritizován, že není důsledný. Vytýkají mu to zejména Spojené státy  ve spojitosti s Íránem.

Írán obohacuje uran, který se může využít v jaderných zbraní. Načas s tím přestal, ale proces před očima komisařů MAAE opět obnovil. Země se nicméně brání, že jadernou energii nezneužije.

Spory s USA měla MAAE i kvůli Iráku, tvrdila, že není důvod pro zásah v Iráku, neboť se spolehlivě neprokázalo, že by Saddám Husajn vyvíjel zbraně hromadného ničení. Po válce se v zemi žádné nenašly. Dříve MAAE však odhalila Husajnův jaderný program a dohlížela na jeho ukončení.

Agentura také usiluje o možnost kontroly severokorejského jaderného programu. Pchjongjang komisaře MAAE před dvěma lety vypověděl ze země.

Baradej, který se narodil v Káhiře v roce 1942, studoval právo a od roku 1964 zastupoval svou zemi v OSN v Ženevě a v New Yorku. V MAAE působí od roku 1984.

Nositelé Nobelovy ceny míru

2004 keňská ekoložka Wangarii Maathaiová
2003 íránská bojovnice za mír, spisovatelka a právnička Širín Ebadiová
2002 bývalý americký prezident Jimmy Carter
2001 Organizace spojených národů a její generální tajemním Kofi Annan

V předchozích letech dostali cenu například organizace Lékaři bez hranic (1999), izraelští politici Jicchak Rabin a Šimon Peréz spolu s palestinským předákem Jásirem Aarafatem (1994), jihoafrický prezidnet F. W. de Klerk a Nelson Mandela (1993) Michail Gorbačov (1990), tibetský dalajláma (1989), polský disident a odborář, pozdější prezident Lech Walesa (1983), Matka Tereza (1978), sovětský vědec a disident Andrej Sacharov (1975) či lékař Albert Schweitzer (1955).

Reklama

Výběr článků

Načítám