"V případě neefektivní světové reakce může zabít až 150 miliónů lidí," prohlásil David Nabarro, jehož generální tajemník OSN Kofi Annan pověřil koordinací celosvětového úsilí o zvládnutí pandemie u drůbeže a přípravou na možnou genetickou proměnu viru.

Svůj odhad Nabarro opřel o bilanci tzv. španělské chřipky. "Ukázala, jak zranitelný je svět, v němž hranice ztrácejí smysl," řekl s tím, že svět bude mít jen několik týdnů na to, aby šíření viru zastavil v zárodku a zabránil propuknutí pandemie.

Odborníci se v číslech rozcházejí

"Domníváme se, že nejracionálnější je odhad dvou až 7,4 miliónů obětí," uvedl po Nabarrově vyjádření mluvčí WHO Dick Thompson. Podle něj jsou čísla o obětech jen odhady a Nabarrovy výroky odrážejí rozcházející se názory odborníků.

Virus H5N1, jež má na svědomí šest desítek lidských životů a milióny kusů drůbeže v jihovýchodní Asii, se již objevil mezi volně žijícími ptáky na východní hranici Evropy. Pokud virus zmutuje a získá vlastnosti běžné "lidské" chřipky, o čemž řada odborníků nepochybuje, začne se lavinovitě šířit mezi lidmi."Jsem si téměř jist, že brzy nastane další pandemie," soudí Nabarro.

OSN, WHO, Evropská unie a vlády některých zemí proto již zahájily preventivní kroky. V příštích týdnech se mají na několika fórech sejít zdravotničtí odborníci a začínají se vytvářet operační zásoby léků - zatím jen proti ptačí chřipce, protože vakcínu proti očekávané "lidské" mutaci viru nelze vyvinout, dokud neexistuje. To potom bude trvat ještě dalších nejméně několik měsíců.

Pro Českou republiku uvolní Evropská komise na spolufinancování kontroly ptačí chřipky 9053 eur (asi 265 tisíc korun). Do ledna příštího roku by mělo být v ČR vyšetřeno 3860 kusů drůbeže a 320 volně žijících ptáků.