Dvojice kosmonautů Rus Valerij Tokarev a Američan William McArthur nahradí na orbitálním komplexu Rusa Sergeje Krikaljova a jeho amerického kolegu Johna Phillipse, kteří na stanici působí od letošního dubna. Nová posádka na ISS, již dvanáctá, zůstane ve vesmíru do počátku dubna.

Na palubě kosmické lodi je i devětapadesátiletý americký milionář a vědec Gregory Olsen, který je po Američanovi Dennisi Titovi (2001) a Jihoafričanovi Marku Shuttleworthovi (2002) již třetím kosmickým turistou. Sám Olsen toto označení odmítá a navrhuje "účastník kosmického letu". "Turistika znamená, že někdo podepíše šek a letí. Tak to ale není," řekl Olsen.

"Doufám, že můj let pomůže, kdyby k ničemu jinému, k tomu, že se lety do vesmíru stanou běžnější záležitostí," dodal.

Olsen prodělal 1500 hodin náročného výcviku v Hvězdném městečku u Moskvy a na kosmodromu Bajkonur a za cestu zaplatil ruské agentuře Roskosmos 20 miliónů dolarů (přes 490 miliónů korun). Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bude pořídit fotografické snímky, provést tři lékařské experimenty pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a další pokus týkající se dětí. Na Zemi se vrátí 11. října s dosavadní posádkou.

Budoucnost společných letů zatím neznámá

Zatím není jasné, zda William McArthur nebude přinejmenším prozatím posledním Američanem na ISS. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská kosmická agentura se zatím totiž nedohodly na budoucnosti společných letů.

Šéf NASA Michael Griffin při pátečních jednáních se šéfem ruské partnerské organizace Anatolijem Perminovem varoval, že požadavky Moskvy, aby se USA finančně podílely na kosmických letech, mohou ohrozit další americkou účast. Americký zákon z roku 2000 totiž zakazuje Spojeným státům financovat vesmírný program země, která spolupracuje s Íránem. Moskva se přitom v Íránu podílí na stavbě jaderné elektrárny.

Spojené státy přestaly posílat do vesmíru raketoplány s lidskou posádkou po katastrofě Columbie v roce 2003. ISS nyní zásobují ruské lodě Sojuz a Progress, které tam také vyměňují posádky. Obnovený let raketoplánu Discovery letos v červenci provázely problémy podobné těm, které vedly k záhubě Columbie, a USA proto další start odložily na březen příštího roku.