Článek
Bin Ládinovi hrozilo v roce 1995 vyhoštění ze Súdánu, kde působil od roku 1991. Hledal místo, kde by se mohl usídlit. Své příznivce v Británii žádal, aby mu zjistili, jaká by byla možnost získat ve Spojeném království azyl. V Londýně v té době žilo několik jeho bratrů a dalších příbuzných, kteří byli všichni spojeni s bohatou stavební firmou bin Ládinů.
V té době ještě jméno bin Ládina nebylo příliš známo, byť v roce 1995 už al-Kajdá podnikla útok na hotel v Adenu, kde spávali američtí vojáci vysílaní do Somálska. Síť byla zapletena i do plánovaných atentátů na papeže Jan Pavla II. a amerického prezidenta Billa Clintona při jejich návštěvě Filipín.
"Popravdě jsem o něm věděl velmi málo," přiznal Michael Howard listu, "ale zachytili jsme informaci, že bin Ládin má velký zájem přijet do Británie. Šlo zřejmě o vážně míněný požadavek. Měl tu lidi, kteří pro něj pracovali a kdo ví, jak by se historie psala, kdyby sem přijel."
Možnosti udělení azylu prošetřoval saúdský obchodník Khaled al-Fawwaz.
Bin Ládin nedostal šanci
Bin Ládin ovšem nikdy neměl šanci podat žádost o azyl, protože ministerstvo vnitra ho prošetřilo a ministr Howard vydal okamžitý zákaz, aby bin Ládin mohl být podroben imigrační proceduře.
O azyl projevoval zájem bin Ládin až po schůzce v Manile, která se uskutečnila v lednu 1995. Probíralo se na ní, jak by se unesená letadla mohla změnit v řízené létající bomby. Bin Ládin v té době také přesunul do Británie prostředky pro své příznivce, aby ve Spojeném království a dalších evropských zemích založili teroristické buňky.
Americká FBI přitom bin Ládina na seznam nejhledanějších osob zařadila až v roce 1998 - jen dva měsíce před útoky na ambasády v Keni a v Tanzanii, kde zahynuly 224 osoby.
V té době už byl bin Ládin zpátky v Afghánistánu, kam byl vyhoštěn ze Súdánu.
Bin Ládin jako teenager procestoval Evropu a stal se fanouškem londýnského Arsenalu, i když není jasné, zda někdy viděl některý zápas na stadiónu Highbury.